Výzvy

Výzva ke sledování mechu pérovec hřebenitý (Ptilium crista-castrensis)

Obracíme se na vás s výzvou ke sledování nápadného statného mechu pérovec hřebenitý.

Ekologie: Jedná se o lesní druh. Roste zejména v podhorských a horských smíšených a jehličnatých lesích. Roste na lesní půdě mezi jinými mechy nebo na tlejícím dřevě, v sutích mezi balvany nebo na vlhkých a stinných silikátových balvanech a bázích skal.

Informační prezentace o výzvě

Zajímá nás celé území České republiky

Prosím, pořiďte doklad = seberte několik lodyžek a vložte je do papírového sáčku nebo obálky a zapiště datum, lokalitu, popř. GPS.

Vítané je foto lokality a zjištění velikosti populace. Také nás zajímají další doprovodné druhy – postačí zapsat nebo dokladovat a zaslat k determinaci.

Nálezy prosím zaslat na adresu: Jana Tkáčiková, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p.o., Hluboká 66, 738 01 Frýdek-Místek

vloženo březen 2020

Okruh kamejky rolní (Buglossoides arvensis agg.)

O rozšíření a ekologii jednoletých kamejek je toho prozatím známo poměrně málo. Proto tímto žádám čtenáře, aby v případě, že na kamejky v přírodě narazí, jejich výskyty dobře zdokumentovali (herbářovým sběrem, kvalitními fotografiemi), zaznamenali typ stanoviště a následně se o tyto údaje také podělili. Pro spolehlivé určení je nutné sbírat rostliny buď ve vegetativním stavu nebo s prvními rozkvétajícími květy, kdy jsou na rostlinách ještě zřetelné děložní lístky, nebo až za plodu. Budu rád za každou herbářovou položku či údaj k revizi

Podrobnosti k určování naleznete v příspěvku, který vyšel ve Zprávách MSP ČBS č. 4.

Michal Hroneš (michal.hronesgmail.com)

vloženo duben 2015

chrpa modrá (Centaurea cyanus)

V rámci připravovaného seriálu Adventivy severní Moravy a Slezska budou zpracovány nálezy druhu chrpa modrá (Centaurea cyanus) z daného území. Byl bych rád za každé upozornění na jeho výskyt, publikovaný údaj nebo herbářovou položku. Případní autoři či spoluautoři druhu vítáni.

Petr Kocián (petr.kociankvetenacr.cz)

vloženo květen 2015

centaurea-cyanus-1

V rámci připravovaného seriálu Adventivy severní Moravy a Slezska budou zpracovány nálezy druhu rozchodník bledý (Sedum pallidum) z daného území. Byl bych rád za každé upozornění na jeho výskyt, publikovaný údaj nebo herbářovou položku. Případní autoři či spoluautoři druhu vítáni.

Petr Kocián (petr.kociankvetenacr.cz)

vloženo duben 2015

V rámci připravovaného seriálu Adventivy severní Moravy a Slezska budou zpracovány nálezy druhu rukevník východní (Bunias orientalis) z daného území. Byl bych rád za každé upozornění na jeho výskyt, publikovaný údaj nebo herbářovou položku. Případní autoři či spoluautoři druhu vítáni. Bližší informace najdete na kartě druhu.

Petr Kocián (petr.kociankvetenacr.cz)

vloženo duben 2015

V rámci připravovaného seriálu Adventivy severní Moravy a Slezska zpracovávám nálezy druhu ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia) z daného území. Byl bych rád za každé upozornění na jeho výskyt, publikovaný údaj nebo herbářovou položku. Zejména prosím o informace, zda nebyl druh nalezen na neželezničních lokalitách. Bližší informace najdete na kartě druhu.

Petr Kocián (petr.kociankvetenacr.cz)

vloženo červenec 2014

amb

V rámci připravovaného seriálu Adventivy severní Moravy a Slezska zpracovávám nálezy druhu mračňák Theophrastův (Abutilon theophrasti) z daného území. Byl bych rád za každé upozornění na jeho výskyt, publikovaný údaj nebo herbářovou položku. Bližší informace najdete na kartě druhu.

Petr Kocián (petr.kociankvetenacr.cz)

vloženo červenec 2014

abut

Hledíček pobřežní (Microrrhinum litorale /Willd./ Speta) z čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae) je v našich středoevropských podmínkách domněle (viz níže) přechodně zavlékaným neofytem, který k nám byl ze své domoviny – jižní až jihovýchodní přímořské Evropy zavlečen v souvislosti se zpracováváním železné rudy.

Rod Microrrhinum zahrnuje pouze jednoleté druhy, u nás široce rozšířený archeofyt – M. minus a nově se šířící, tedy epekofyt – M. litorale. Pro vzájemnou morfologickou podobnost uniká M. litorale pozornosti floristů, ačkoli je možno jej nalézat v rozličných sekundárních biotopech s podstatnou příměsí kamene, štěrku, písku, škváry, strusky nebo i v rozpraskaném betonu a dlažebních spárách (železniční svršky, krajnice cest, navážky štěrků a posypových materiálů, haldy, rumiště atp.). Oblibuje si místa pustá (s nízkou mezidruhovou kompeticí – blokovanou sukcesí, v iniciálních sukcesních stadiích), osluněná, a to jak vlhká, tak i výsušná, bazická i acidní. Kvete v červenci až říjnu.

Podrobnosti k určování naleznete v příspěvku, který vyšel ve Zprávách MSP ČBS č. 3.

Fotografie najdete také v kartě druhu.

Až se při svých toulkách krajinou potkáte s hledíčkem, prosím neopomeňte jemu pohlédnout zpříma do tlamatých korun, zda právě ten Váš není tak trochu jinačí… a neváhejte se se svými postřehy i podělit.

David Hlisnikovský
david.hlisnikovskyemail.cz

vloženo únor 2014

Sedum hispanicum – rozchodník španělský

Vážení kolegové,
připravujeme přehled rozšíření rozchodníku španělského (Sedum hispanicum) v České republice. Tento druh se zhruba v posledních dvou desetiletích intenzivně šíří takřka v celém území ČR. Prakticky vždy se vyskytuje na antropogenních stanovištích, především na neudržovaných plochách v intravilánech a v zahradách, mimo sídla pak podél silnic a na železnicích, méně často také jako plevel na hřbitovech. Nálezy nad 650 m n. m. jsou dosud vzácné. Většina dostupných dat byla již shromážděna; celkem máme k dispozici údaje k více než 900 lokalitám. Přesto budeme rádi za každý nepublikovaný údaj z jakékoliv části republiky, který řádně ocitujeme v připravovaném článku. Důležitá je jak samotná lokalizace, tak údaje o prvním zjištění na lokalitě a biotopu, případně délce přetrvávání na lokalitě (v letech) a početnosti.

Údaje lze zasílat na e-mail: vjoza77gmail.com až do 31. ledna 2014. Děkujeme za spolupráci.

Vít Joza, Petr Petřík

Sedum hispanicum

Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa)

Vážení kolegové,
chtěla bych vás požádat o pomoc při hledání zplanělých jedinců druhu Paulownia tomentosa na severní Moravě a ve Slezsku. Tato rychle rostoucí dřevina pochází z teplé temperátní až subtropické oblasti Číny a u nás se pro svůj dekorativní vzhled a odolnost vůči znečištěnému ovzduší často pěstuje v zahradách a parcích. Pro Českou republiku je klasifikována jako zavlečený, občasně zplaňující neofyt, i když třeba už v Rakousku je invazní. V poslední době se pomalu šíří především ve velkých městech, jako je Praha a Brno. O tom, zdali se jí daří uchytit i v chladnějších městech naší republiky, se toho zatím moc neví. Má lehká okřídlená semena, která se snadno zachytávají v nejrůznějších spárách. Roste rychle, zdatně zmlazuje a je poměrně těžce zlikvidovatelná. V nedávné době navíc proběhla médii zpráva o tom, že by se dala pěstovat a využívat jako vhodná energetická dřevina.

Byla bych moc ráda za každou zprávu o jejím zplanělém výskytu. Může růst hlavně ve městech, kde se jako okrasná dřevina již pěstuje (např. v Ostravě a Opavě). Nalézt se dá na opuštěných a neudržovaných ruderálních stanovištích, nejčastěji přímo v městské zástavbě. Tato výzva je časově neomezená. Za zprávu budu vděčná, i pokud ji naleznete mimo udávané území.

Veronika Kalníková (v.kalnikovaseznam.cz)

vloženo říjen 2013

Paulownia tomentosa

Hledá se hořeček žlutavý!

Hořeček žlutavý (Gentianella lutescens) dnes musíme řadit k vymírajícím druhům flóry České republiky. Jako u jiných druhů tohoto rodu je jeho razantní úbytek, u nás i v Evropě, spojený se změnami hospodaření a struktur krajiny, datovanými od poválečného období. V současnosti roste hořeček žlutavý v ČR pouze na několika málo lokalitách v CHKO Bílé Karpaty a CHKO Beskydy.

U hořečku žlutavého rozlišujeme dvě sezónní rasy, hodnocené u nás na úrovni poddruhů – hořeček žlutavý pravý (Gentianella lutescens subsp. lutescens; aestivální typ – kvetoucí na rozhraní června/července) a hořeček žlutavý karpatský (Gentianella lutescens subsp. carpatica; autumnální typ – kvetoucí od srpna do října). Vzácnější hořeček žlutavý karpatský se recentně vyskytuje v ČR na posledních 4 lokalitách – početnost kvetoucích rostlin na třech z nich dosahuje pouze řádu jednotek, na jediné lokalitě několika desítek.

Hořeček žlutavý je dvouletka, proto nepříznivé podmínky v jediném roce mohou negativně ovlivnit celou populaci. Na druhou stranu z praxe víme, že semena v semenné bance si dokáží uchovat klíčivost i několik (až deset?) let, což naopak náš optimismus zvyšuje. V Beskydech bylo, ještě v 80. letech minulého století, historických lokalit obou poddruhů hořečku více než desítka. Uchováváme proto naději, že některé, dosud přehlížené lokality v Beskydech stále existují. Žhavým tipem je hřeben a podhřebenové enklávy Moravskoslezských Beskyd – od Bumbálky po Bílý Kříž, a dále na Zlatník. Další lokality, z relativně nedávné historie, ležely na podhřebenových enklávách Javorníků, zejména v oblasti Velkých Karlovic (Příschlop, Koncová).

Kdyby se vám při vašich botanických toulkách podařilo hořeček potkat, kontaktujte mne prosím.

S díky Marie Popelářová
Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
marie.popelarovanature.cz
vloženo duben 2013

Hledá se lněnka pyrenejská (Thesium pyrenacium)

Vážení kolegové,
revize rozšíření lněnky pyrenejské (Thesium pyrenacium), kterou jsem před několika lety zpracoval, přinesla neblahé zjištění, že tento v Beskydech vždy velmi vzácný druh nebyl téměř 20 let v oblasti nalezen. I přes rozsáhlý terénní průzkum v letech 2007-10 se mi lněnku pyrenejskou nepodařilo nalézt na poslední sběrem doložené lokalitě v oblasti údolí říčky Satiny, resp. v rezervaci Pod Lukšincem. Chtěl jsem Vás tedy požádat, zda byste v terénu v této oblasti (případně i při botanizování na Ondřejníku) věnovali svou pozornost i tomuto poměrně nenápadnému druhu. Lněnku pyrenejskou lze nejsnáze nalézt především v době květu na přelomu června a července. Praktické poznámky k určování i k historickému rozšíření naleznete v prezentaci z únorového setkání pobočky. Prosím o případnou fotografii a GPS souřadnice s místem nálezu. Děkuji za spolupráci.

Tato výzva je časově neomezená.

Václav Dvořák (vencis.dvorakseznam.cz)
vloženo březen 2013

Starčkovec jestřábníkolistý (Erechtites hieraciifolius)

Vážení přátelé,
chtěl bych Vás požádat o pomoc při zpracování rozšíření starčkovce jestřábníkolistého (Erechtites hieraciifolius) na severní Moravě a ve Slezsku. Byl bych rád za každé upozornění na jeho výskyt. Starčkovec se v daném území vyskytuje na pasekách či mýtinách, podél lesních cest, v lesních průklestech (nejčastěji v kulturních smrčinách a velkých lesních komplexech), méně často na překladištích dřeva a v okolí pil. Kvete v období srpen až říjen. Podrobněji zde. Děkuji za spolupráci. Tato výzva je časově neomezená.
Petr Kocián (petr.kociankvetenacr.cz)
vloženo září 2012

Starček úzkolistý (Senecio inaequidens)

Vážení přátelé,
chtěl bych Vás požádat o pomoc při pátrání po invazním starčku úzkolistém (Senecio inaequidens) na severní Moravě a ve Slezsku. Byl bych rád za každé upozornění na jeho výskyt. Starček úzkolistý se může v daném území vyskytovat na železnici (zejména v kolejištích odstavných kolejí) a nově též v okolí silničních komunikací. Abych Vám představil daný druh, který se na severní Moravě a ve Slezsku vyskytuje zatím vzácně, připravil jsem tento informační materiál, který Vám starček úzkolistý názorně přiblíží. Děkuji za spolupráci. Tato výzva je časově neomezená.

Petr Kocián (petr.kociankvetenacr.cz)
vloženo červenec 2012

Kakost nachový (Geranium purpureum)

Vážení přátelé,
i přestože je v současné době již zpracován souhrnný text o rozšíření kakostu nachového (Geranium purpureum) na severní Moravě a ve Slezsku, bych Vás chtěl požádat o pomoc při doplnění znalostí o jeho výskytu v daném území. Byl bych rád za každé upozornění na jeho výskyt. Kakost nachový se v daném území vyskytuje na železnici a to jistě na více lokalitách než je doposud známo. Kvete v období duben až červen. Praktické poznámky k jeho určení najdete zde. Prosím o případný sběr dokladu, případně detailní fotografii květu. Děkuji za spolupráci.

Tato výzva je časově neomezená.

Petr Kocián (petr.kociankvetenacr.cz)
vloženo březen 2013 (aktualizováno 13.3.2015)

gerpur

Kuřinka solná (Spergularia marina)

Spergularia marina (= Spergularia salina, kuřinka solná) se v současné době značně šíří na zasolených krajnicích zejména dálnic a rychlostních silnic, ale i silnic 1. a nižších tříd. Druh vytváří nízké porosty přímo na okraji vozovky velmi často spolu s Puccinellia distans.

Na tomto stanovišti se vyskytuje často i Spergularia rubra (k. červená). Oba druhy lze odlišit jednoduše podle následujících znaků: kuřinka solná má velice často výrazně fialovou dolní část lodyhy (zelená nebo hnědoucí u S. rubra), kalíškovitě srostlé alespoň některé palisty, které jsou široce trojúhelníkovité (nesrůstají u S. rubra, která je má dlouhé a úzce trojúhelníkovité), kališní lístky na bázi zpravidla s pěticí černých teček (S. rubra bez teček); semena jsou béžově hnědá, zčásti prosvítavá (zralá semena S. rubra jsou šedá nebo hnědá, neprosvítavá).

Rostliny je třeba dokladovat nejlépe v plodném stavu. K spolehlivému určení jsou nutná semena (zejména oproti druhému slanomilnému druhu – S. maritima, k. obroubené ‒ jehož šíření podél silnic rovněž nelze zcela vyloučit).

Podrobnosti k určování naleznete v příspěvku, který vyšel ve Zprávách MSP ČBS č. 5.

Výskyt lze očekávat zejména v nadmořských výškách nad 400 m n. m., kde se intenzivněji solí.

Budeme rádi za každý doložený údaj ze severní Moravy (i odjinud z České republiky), kde druh možná již také roste, ale je přehlížen, tak jako tomu bylo i jinde.

Aktuální pracovní přehled lokalit je možné vidět na této mapce: http://bit.ly/1m7YW60

Michal Ducháček

Kontakt:
Michal Ducháček & Pavel Kúr
duchaceseznam.cz [duchace bez k]

vloženo srpen 2014

spergularia-marina

Sběr vybraných taxonů z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae) – Výzva ke spolupráci

Sběr vybraných taxonů z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae) – Výzva ke spolupráci
Sampling of the selected taxa from the pink family (Caryophyllaceae) – Appeal for cooperation

Pavel Kúr

vloženo únor 2016

Kačenka a invazky

Bohužel i v dnešní době se stále setkáváme s lidmi, kteří na svých zahrádkách opečovávají invazní druhy rostlin, které se sem dostaly. Co hůř, někteří jsou původci jejich šíření. A tak si čas od času stále dokola klademe otázku, co by šlo ještě udělat. Jak to těm lidem vysvětlit, že si hřejí hada na prsou a že ty krásné kytičky mohou znamenat vážnou hrozbu pro diverzitu v krajině.

Byli bychom krátkozrací, kdybychom si mysleli, že v boji s těmito druhy něco zmůžeme, budeme-li je pouze likvidovat v terénu. Ne, že by se toho k dané problematice napsalo málo, ale zdá se, že to stále není dost. Odborné články veřejnost většinou bohužel neosloví, web AOPK ČR (http://invaznidruhy.nature.cz/) a všechny ty brožurky jsou cílené spíše na starší čtenáře, kteří mají snahu naslouchat, ale je zřejmé, že bychom svou pozornost neměli odvracet od mladších čtenářů. Neboť právě ti mnohdy dokáží zapůsobit na své rodiče a prarodiče a pomoci nám vysvětlit jim, v čem spočívá škodlivost jejich jednání. I to bylo pohnutkou vedoucí ke vzniku následujícího příspěvku nazvaného Kačenka a invazky.

Nestyďte se a šiřte prosím kam můžete – bude jen dobře, pokud si text najde cestu mezi pracovníky v EVVO.

Zuzana Mruzíková
mruzikova@seznam.cz
Správa CHKO Orlické hory, Dobrovského 332, CZ-516 01 Rychnov nad Kněžnou; e-mail: zuzana.mruzikova@nature.cz

vloženo listopad 2017