Možná jste zaznamenali, že nedávno byl u nás nalezen a popsán nový druh ptačince, Stellaria ruderalis (http://www.preslia.cz/doi/preslia.2019.391.html). Podle dosavadní revize herbářů se ukazuje, že ve veřejných herbářích je tento druh zastoupen jen minimálně. Některé podezřelé starší sběry jsou vesměs neurčitelné, protože nemají vyvinuté nezbytné determinační znaky. Podle našich terénních zkušeností ale Stellaria ruderalis není vzácná, vyskytuje se ve všech hlavních částech Čech i Moravy (jakož i v okolních zemích). Podobně jako třeba u ostružiníků nebo pampelišek proto bude potřeba stanovit rozšíření ptačince rumištního zejména novým floristickým výzkumem. Pokud byste chtěli přispět k poznání rozšíření tohoto přehlíženého druhu u nás, přináším několik rad, kde ho hledat a jak ho poznat.
Druh se vyskytuje na antropogenních stanovištích, ale obvykle ne v „nejdrsnějším ruderálu“, kde jsou třeba lebedy. Často se jedná o narušované trávníky podél cest, a to jak v sídlech, tak i podél cest lesních (hlavně u křižovatek lesních cest, kde je více světla, především v lužních lesích nebo ve vlhčích lesních údolích), dále ho můžete najít podél křovin, v příkopech, na březích vodních toků a podél železnic. Půda obvykle bývá úživná a čerstvě vlhká. Stellaria ruderalis připomíná běžnou S. media, ale často bývá celkově nebo alespoň v jednotlivých částech větší. Všímejte si nápadně robustních rostlin (zvláště vydařené rostliny z vlhčích stanovišť mívají dolní lodyžní listy velké skoro jako Myosoton aquaticum, viz přiložené fotografie sběrů) a rostlin s mnoha rozkvetlými a nápadně velkými květy (oba znaky ale nejsou podmínkou). Při bližším prozkoumání často mívá větší počet tyčinek v květu (obvykle 3–9, počet variabilní i v rámci rostliny, zatímco S. media mívá obvykle jen 3–5) a větší semena s kuželovitými hřbetními papilami (viz fotografie ve výše citovaném článku). Vzhledem k variabilitě v počtu tyčinek je potřeba prohlédnout více květů a zjištěné hodnoty zaznamenat (u herbářového sběru připsat na schedu). Při sčítání tyčinek je na místě opatrnost, protože někdy jsou prašníky z některých tyčinek opadané (možná i vykousané hmyzem), takže je vhodné květy prohlížet pod lupou a případně započítat i zbylé nitky.
Na rozdíl od Stellaria media, která kvete celoročně, S. ruderalis patří mezi jarní druhy. Ideální doba na jeho hledání je od půlky dubna do konce května.
Při pátrání po Stellaria ruderalis se snad podaří získat více informací o rozšíření i podobného druhu Stellaria neglecta, který je sice u nás znám už po mnoho desetiletí, ale podchycených výskytů je pořád velmi málo (viz také Květena ČR nebo Pladias). Na rozdíl od tetraploidní S. ruderalis je tento druh diploidní, má často 10 tyčinek v květu (opět je velmi žádoucí prohlédnout více květů a počet tyčinek pečlivě zaznamenat), řidší květenství, tenčí květní stopky a o trochu delší korunní lístky.
Nález je nejvhodnější doložit herbářovým sběrem. Z dospělých rostlin se sypou semínka; ty je potřeba posbírat a bezpečně uchovat v sáčku nebo papírové kapsičce. Alternativně lze výskyt zdokumentovat souborem fotografií, a to celé rostliny, dolních lodyžních listů, několika květů a semen.
Každopádně budu vděčný za jakýkoliv údaj, fotografie nebo sběry k revizi. Přeju Vám úspěšnou vegetační sezónu!
Zdenek Kaplan
vloženo duben 2021
gmail.com