V sobotu 16. 9. 2023 se uskutečnila letos předposlední pobočková exkurze – bryologická vycházka do přírodní rezervace Suchá Dora u Jakubčovic nad Odrou pod vedením Zbyňka Hradílka. Prvním, ale životně důležitým úspěchem bylo překonání frekventované silnice z Jakubčovic n. O. na Potštát, kde prakticky nikdo nejezdí autem pomaleji než 100 km/h. V lese na úpatí vrchu Suchá (578 m n. m.), na jehož severním svahu rezervace leží, už bylo výrazně bezpečněji. Bylo tam vlhko a poměrně temno. Prošli jsme po úpatí až k bývalému lomu a pak napříč svahem starými bukovými porosty a suťovým lesem přes celou rezervaci a o něco výše opět zpátky. Bryoflóra byla i vzhledem ke geologickému podloží (kulmové horniny) poměrně jednotvárná, ale mechy byly v lese vidět a sympaticky dotvářely vcelku příjemný dojem ze starého lesního porostu. Protože v rezervaci nebyl dosud proveden bryologický průzkum, zapisovali jsme či pro pozdější determinaci také sbírali všechny mechorosty, které jsme potkali. Vesměs šlo o běžné druhy, ze zajímavějších mechů jsme na dvou místech zaznamenali rokyt bledý (Hypnum pallescens). Překvapivě jsme našli 4 zástupce našich krondlovek (rod Fissidens). Bohaté porosty na stinných sutích vytvářela krásná zpeřenka tamaryšková (Thuidium tamariscinum), přičemž na jednom místě hned vedle ní rostl na pohled podobně vypadající rokytník skvělý (Hylocomium splendens), takže jsme mohli tyto dva mechy názorně srovnat. Překvapilo poměrně málo epifytů na jinak docela starých stromech, převážně bucích. Ačkoli nešlo o klasický inventarizační průzkum, jistě jsme zaznamenali většinu (asi 47) tam rostoucích mechorostů.
Text: Zbyněk Hradílek
Foto: Petr Kocián, Martin Pražák
Foto 1. Zářez lesní cesty s porostem běžných druhů mechorostů při vstupu do rezervace.
Foto 2. Průzkum mechorostů v prostoru bývalého lůmku.
Foto 3. Zástupce snadno poznatelných mechů – bezvláska vlnkatá (Atrichum undulatum).
Foto 4. Zástupce rodu šurpek (Orthotrichum).
Foto 5. Prutník moravský (Bryum moravicum), mech popsaný Josefem Podpěrou v roce 1906, roste většinou epifyticky, ale také na mrtvém dřevě, kamenech a skalách.
Foto 6. Zpeřenka tamaryšková (Thuidium tamariscinum) se vyskytuje na našem území od nížin do hor.