Údolím řeky Mohelnice – floristicko-bryologická exkurze – krátký report

V sobotu 21. července proběhla exkurze, která si kladla za cíl navštívit některé zajímavé lokality v údolí řeky Mohelnice. V počtu deseti účastníků jsme se ráno sešli na Vyšní Mohelnici, na parkovišti u Zlatníku, a vyrazili prozkoumat jednu zatím ještě neposečenou a druhou již ovcemi částečně vypasenou sjezdovku. Dále jsme o pár kilometrů po proudu níže (u Řepčonky) nahlédli do porostů pobřežní nivy, a některých bohužel již nesečených vlhkých luk. Posledním bodem exkurze byly vodopády – Mohelnický a hlavně Tošanovský. Exkurzi jsme zakončili na Nižní Mohelnici v pohostinství Rekreant. V plánu byla i návštěva štěrkových říčních náplavů a některých sekundárně zahloubených částí a obnažených skalních prahů Mohelnice. Během předešlých dní ale vydatně pršelo a stále ještě panoval vysoký stav vody, takže jsme od toho museli upustit. Některé náplavy už nad vodou i byly, ale vegetace byla značně slehlá a teprve se z velké vody vzpamatovávala.

Ukázali jsme si spoustu běžných druhů rostlin, na sjezdovkách hlavně trav, ze kterých nás potěšily nálezy pěkných porostů trojzubce poléhavého (Danthonia decumbens). Z vzácnějších, ale již odkvetlých rostlin, stojí za zmínku mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) nebo jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum). Z níže položených mokřadních luk dosud vykukovaly plodné prstnatce májové (Dactylorhiza majalis) a další mečíky střechovité. Z nepůvodních druhů naší květeny nás na břehu řeky překvapily nálezy zplaňujícího kakostu oddenkatého (Geranium macrorrhizum) a pěstované paulovnie plstnaté (Paulownia tomentosa), dřeviny s velkým invazním potenciálem. Jednoznačně nejlepším nálezem byl chráněný vápnomilný kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) rostoucí na hromadě štěrkového materiálu přímo u silnice.

Účastníci exkurze měli také možnost seznámit se se základními a snadno poznatelnými druhy mechorostů. Z lučních druhů jsme nalezli jak ty hojné, např. kostrbatec zelený (Rhytidiadelphus squarrosus), travník Schreberův (Pleurozium schreberi) nebo měřík příbuzný (Plagiomnium affine), tak i druhy v Beskydech méně časté, např. baňatka bělavá (Brachythecium albicans) nebo zoubkočepka šedá (Racomitrium canescens). Z ekologické skupiny mokřadních mechorostů rostoucích typicky na lučních prameništích a mokřadech, jsme i přes podrobný průzkum potvrdili pouze běžné druhy – károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata), vlahovka prameništní (Philonotis fontana) a baňatka potoční (Brachythecium rivulare). Bryologicky nejzajímavější místa, alespoň podle historických dat, jsme očekávali ve vodopádu Mohelnice a v Tošanovském vodopádu. Bohužel zvýšený stav vody a hlavně její nízká teplota nám bránily v podrobnějším průzkumu. Zaznamenali jsme zde několik běžných druhů, např. bohaté porosty játrovky křehutky obecné (Chiloscyphus polyanthos). Mechorosty bohatě porostlé balvany a okolní skalky vyžadují další průzkum za nižšího stavu vody. Podrobný průzkum by také zasloužily epifyty na borce mohutných javorů klenů, jasanů a dalších listnáčů podél říčky Mohelnice. Zde jsme zaznamenali asi nejvíce druhů, ukázali jsme si např. drobný mech řetízkovec žilnatý (Pseudoleskeella nervosa) s typickými štětičkami.