Poslední tohoroční botanická exkurze Moravskoslezské pobočky ČBS (ještě samozřejmě budou probíhat exkurze, ale to již mykologické a bryologické) se uskutečnila v sobotu 12. srpna 2023 a byla upomínkou stého výročí úmrtí Pátera Františka Gogely, který byl jedním z významných regionálních botaniků přelomu 19. a 20. století (více o jeho životě a díle si můžete přečíst zde). Pro znalce: sté výročí úmrtí připadlo na rok 2022, kdy byla i tato exkurze plánována, ale musela být zrušena a přeložena na rok následující pro indispozici toho času obou vedoucích.
Exkurzní trasa [plánována zde https://mapy.cz/s/cebogegala] vedla – s drobnými zacházkami – po oblíbených místech botanizování Pátera Františka Gogely: skrze horu Smrk (kóta 1276), Martiňák, Čertův Mlýn (kóta 1206), Skalku (kóta 1037), Tanečnici (1084), Pustevny a Radhošť (kóta 1129) do Trojanovic na Ráztoku. Páter František Gogela vesměs tato místa navštěvoval v období, kdy pobýval v regionu během svého kněžského poslání.
Exkurze pod vedením Davida Hlisnikovského a Petra Kociána započala v brzkých ranních hodinách (6:30) před nádražím v Ostravici, kde se ke dvěma vedoucím přidali tři odvážní zájemci o exkurzní – strastiplné – putování. Cílem prvního výstupu byla hora Smrk (kóta 1276). Již v prvních chvílích výstupu jsme zaznamenali např. zdivočelou hortensii velkolistou (Hydrangea macrophylla), což byla předzvěst, že nebudeme potkávat jen druhy domácí. To potvrdil i jihomoravský účastník exkurze, který objevil na padlém buku v poslední době se značně šířící choroš bránovitec dvoutvarý (Trichaptum biforme). Výstup pokračoval ke studánce u Knížecího chodníku, kde jsme mohli obdivovat prastarý polykormon rybízu skalního (Ribes petraeum), který jistě pamatuje i dny Pátera Gogely, avšak, který je patrně napadán nějakým škůdcem (zjevná značná defoliace). Po první tisícovce zdolané toho dne, kóty 1276 (Smrk), kde jsme se rozloučili s jedinou účastnicí poutě, jsme pak na temeni Smrku ověřili již Páterem Gogelou zaznamenaný sleziník zelený (Asplenium viride) a u chaty Hubertky nalezli jedinou rostlinu vrbovky alpské (Epilobium alpestre). Pak následoval postupný sestup do Podolánek ke Kociánce, kde se k exkurzi přidali dva další poutníci, a jiný nás opustil.
Z Podolánek pak směřoval výstup na Martiňák a posléze po zelené turistické stezce na kótu Čertův mlýn (1206) s návštěvou zajímavého skalního útvaru – Čertova stolu. U pramene na Čertově mlýně pak například vyrůstal jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora). Z Čertova mlýna pak pokračovala trasa přes kóty Skalka (1037) a Tanečnice (1084) do turistického ráje – Pusteven, kde jsme marně hledali plavuníky (Diphasiastrum sp. div.) a vratičky (Botrychium sp. div.). Po krátkém občerstvení a odpojení dvou exkurzníků, kteří již museli nastoupit dlouhou cestu domů až na Šumpersko (!), jsme pokračovali přes kótu Radegast (1106) s důvěrně známou sochou pohanského boha Radegasta, na svatý Radhošč (kóta 1129). Na Radhošti však v závěru přišlo velké zklamání, neboť mnohé cenné druhy odtud donedávna známé jsme již nespatřili. Přílišný antropický tlak zde vykonal své… Se setměním jsme sestoupili do údolí Lomné v Trojanovicích, kde byla exkurze oficiálně po 37,91 kilometrech a 13 hodinách a 16 minutách ukončena.
Text a foto: Petr Kocián
Počátek výstupu na horu Smrk, to ještě účastníci nevěřili, že mají před sebou 37,91 kilometrů horské túry a 13 hodin a 16 minut exkurze.
Zplanělá hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) na úpatí hory Smrk.
Rybíz skalní (Ribes petraeum), který zřejmě pamatuje i dny Pátera Gogely …
… byl pro budoucí generace dokladován jistě i pro potěšení Pátera Gogely.
Mrazový srub na hřebeni Smrku, kde Páter Gogela sbíral sleziník zelený (Asplenium viride).
Oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum) provázel exkurzi na několika zastaveních.
Krásně kvetoucí hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), další zřetelný průvodce putování Moravskoslezskými Beskydy.
Růženec byl oblíbenou modlitbou Pátera Františka Gogely, proto bylo během exkurze uskutečněno i několik takových rozjímání, zde při sestupu z hory Smrk.
Připomenutí, že i houby rostou!
Botanizování na místě pekelném, u Čertova stolu při Čertově mlýně.
Marné hledání ohroženého druhu na sjezdovce na hřebeni Radhoště.
Zakončení exkurze nemohlo proběhnou nikde jinde než před zraky věrozvěstů svatých Cyrila a Metoděje a kaplí zasvěcené oběma svatým na vrcholu Radhoště.