V elektronické formě vyšla v časopise Preslia sedmá část rozsáhlého počinu Rozšíření cévnatých rostlin v České republice, který byl připraven v rámci projektu Pladias. Jedná se o první krok k vytvoření atlasu rozšíření cévnatých rostlin v České republice.
Na přípravě tohoto dílu se podíleli také členové Moravskoslezské pobočky ČBS doplňováním regionálních údajů, jak přímo tak i skrze Nálezovou databázi Moravskoslezské pobočky ČBS.
Výstižně podává informace o projektu český souhrn článku:
„Sedmá část ze série prací věnovaných rozšíření cévnatých rostlin v České republice obsahuje síťové mapy a komentáře k 104 taxonům rodů Anthriscus, Callitriche, Cochlearia, Dittrichia, Egeria, Elodea, Elymus, Epilobium, Gentianella, Gnaphalium, Gymnocarpium, Hordeum, Hydrocharis, Limonium, Najas, Phleum, Phragmites, Polypodium, Pseudognaphalium, Rubus, Sedum, Senecio, Setaria, Stratiotes, Trichomanes aWoodsia. Základem jsou údaje získané excerpcí herbářů a literatury, terénní zápisy a nálezy dostupné v databázích, které prověřili taxonomičtí experti. Mnohé ze studovaných původních druhů patří mezi ohrožené rostliny. Ústup populací nejvíce postihl hořečky (Gentianella): z 12 u nás zaznamenaných taxonů je polovina dnes vyhynulá a druhá polovina v nejvyšším stupni ohrožení. Další skupinou s velkým podílem ohrožených druhů jsou vodní a mokřadní rostliny. V tomto příspěvku jsou zastoupeny např. druhy Callitriche hermaphroditica, Hydrocharis morsus-ranae, Najas minor, Pseudognaphalium luteoalbum a Stratiotes aloides. Z ostatních ekologických skupin lze jmenovat rostliny horských mokřadů (Epilobium anagallidifolium, E. nutans a Rubus chamaemorus) a skal (Polypodium interjectum, Trichomanes speciosum aWoodsia ilvensis). Dříve vzácná Woodsia alpina z naší přírody zcela vymizela. Na druhou stranu naši květenu obohacují zavlečené druhy. Největší podíl mají v rodech Anthriscus, Cochlearia, Elodea, Epilobium, Hordeum a Phleum. Tři druhy k nám byly zavlečeny na zasolené okraje dálnic: zatímco Dittrichia graveolens už roste na většině dálnic, Cochlearia danica je zatím známa ze 40 lokalit a Limonium gmelinii zůstává vzácné a jeho populace nestálé. Senecio inaequidens je další neofyt, který se rozšířil zejména podél dálnic. Mezi nejúspěšnější zavlečené druhy patří Epilobium adenocaulon, které je dnes hojné takřka po celém území státu a nezřídka se kříží s našimi původními druhy vrbovek. Celkový obraz rozšíření zpracovávaných taxonů poskytují mapy; konkrétní floristické údaje zachycující frekvenci výskytu v různých oblastech a v různých obdobích, a dokumentující tak ústup nebo naopak šíření některých druhů, jsou uloženy v databázi Pladias a dostupné v elektronických přílohách. Každou mapu doprovází textový komentář, který obsahuje nástin celkového areálu, výčet nejčastějších stanovišť a stručnou charakteristiku rozšíření v České republice, případně i doplňující informace k taxonomii, biologii, změnám v rozšíření a míře ohrožení.“
Zájemcům o rozšíření cévnatých rostlin je vřele doporučeno prostudování tohoto článku (i předchozích dílů) na stránkách časopisu Preslia:
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J. Jr., Prančl J., Ducháček M., Ekrt L., Kirschner J., Brabec J., Zázvorka J., Trávníček B., Dřevojan P., Šumberová K., Kocián P., Wild J. & Petřík P. (2018): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 7. – Preslia 90: 425–531.
gmail.com