V elektronické formě vyšla v časopise Preslia třináctá část rozsáhlého počinu Rozšíření cévnatých rostlin v České republice, který byl připraven v rámci projektu Pladias. Jedná se o první krok k vytvoření atlasu rozšíření cévnatých rostlin v České republice.
Na přípravě tohoto dílu se podíleli také členové Moravskoslezské pobočky ČBS doplňováním regionálních údajů, jak přímo tak i skrze Nálezovou databázi Moravskoslezské pobočky ČBS.
Výstižně podává informace o projektu český souhrn článku:
„Třináctá část ze série prací o rozšíření cévnatých rostlin v České republice obsahuje síťové mapy a komentáře k 88 taxonům rodů Alcea, Ambrosia, Anacamptis, Anchusa, Anoda, Atocion, Ballota, Bothriochloa, Bunias, Conium, Epipogium, Kickxia, Kitaibela, Lavatera, Lawrencia, Limodorum, Listera, Malope, Malva, Neotinea, Nonea, Nuphar, Nymphaea, Peucedanum, Phlomis, Selinum, Sida, Silaum a Silene. Základem jsou údaje získané excerpcí herbářů a literatury, terénní zápisy a databázové údaje, které prověřili taxonomičtí experti. Zvláštní pozornost při výběru druhů byla věnována rodům se vzácnými a mizejícími druhy. 34 mapovaných druhů je s různou mírou ohrožení zařazeno do červeného seznamu. Kriticky ohrožené rostliny, které se obvykle vyznačují výrazným ústupem a většinou početně slabými populacemi, byly nejvíce zastoupeny mezi orchidejemi a vodními rostlinami. Dva původní druhy, Anacamptis coriophora a Peucedanum arenarium, dnes patří mezi druhy vyhynulé, ačkoliv u prvního z nich byly nedávno zaznamenány výsadby rostlin neznámého původu do
přírody. Naopak nové přírůstky se v poslední době objevily mezi nepůvodními druhy. Zatímco Kitaibela vitifolia a Lavatera punctata byly nedávno nalezeny v přírodě, Silene csereii a S. stricta byly rozpoznány během expertní revize starších herbářových sběrů. Na základě analýzy rozšíření a okolností prvonálezů a dlouhodobé dynamiky populací navrhujeme přeřazení silenek Silene bupleuroides a S. conica z původních druhů mezi neofyty. Celkem je v příspěvku zhodnoceno rozšíření 47 archeofytů a neofytů. Dva nepůvodní druhy, Ambrosia artemisiifolia a Bunias orientalis, se u nás staly invazními v uplynulých desetiletích a dnes jsou široce rozšířeny především v teplejších územích celého státu. Celkový obraz rozšíření zpracovávaných taxonů v České republice poskytují mapy; konkrétní floristické údaje, které zachycují frekvenci výskytu v různých oblastech a v různých obdobích, případně dokumentují ústup, nebo naopak šíření některých druhů, jsou uloženy v databázi Pladias a dostupné v přílohách tohoto článku. Každou mapu doprovází komentář, který obsahuje nástin celkového areálu, výčet nejčastějších stanovišť a stručnou charakteristiku rozšíření v České republice, případně i doplňující informace k taxonomii, biologii, změnám v rozšíření a míře ohrožení.“
Zájemcům o rozšíření cévnatých rostlin je vřele doporučeno prostudování tohoto článku (i předchozích dílů) na stránkách časopisu Preslia:
Kaplan Z., Danihelka J., Prančl J., Chrtek J. Jr., Ducháček M., Šumberová K., Nunvářová Kabátová K., Taraška V. & Wild J. (2024): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 13. – Preslia 96: 1–96.