Weeber Gustav

*  20. 4. 1857, Veselí nad Moravou  –  † 19. 8. 1943, Frýdek-Místek

Gustav Weeber se narodil do rodiny vídeňských důstojníků roku 1857 ve Veselí nad Moravou. Střední školu navštěvoval v Uherském Hradišti, roku 1882 pak získal na univerzitě ve Vídni učitelskou aprobaci v přírodních vědách jakožto hlavním oboru, a v matematice a fyzice v oborech vedlejších. Vyhlídky na získání zaměstnání na středních školách byly tehdy na Moravě a ve Slezsku pro mladé učitele velmi nepříznivé, a proto tedy složil na učitelském ústavu v Olomouci doplňující zkoušku z pedagogiky a až do roku 1896 působil na školách měšťanských. Poté se stal suplentem na nově otevřeném městském gymnáziu ve Frýdku a v roce 1896 byl jmenován plnohodnotným profesorem gymnázia tamtéž. Roku 1917 byl profesor Weeber vyznamenán titulem školního inspektora. Když byla ke konci školního roku činnost ústavu zrušena, byl Gustav Weeber natrvalo penzionován.

Právě tehdy započala naplno jeho floristická práce. S nevšedním nadšením se věnoval botanickému prozkoumávání své domoviny – okolí Frýdku a Moravskoslezských Beskyd. Přirozeně přitom narážel na některé obtížné rody, avšak nenechal se odradit počátečními těžkostmi s jejich zpracováním – zejména jestřábníků, růží, ostružiníků a vrb, které jej naopak obzvláště lákaly. Obdivuhodný byl jeho precizní pohled, díky němuž zachytil tak různorodě utvářené obměny základních druhů, k nimž navíc uváděl velmi poučné popisy. Takto též sám pojmenoval velké množství svých nálezů, které vstoupily do botanické literatury. Aby se přesně vyznal ve změti forem, spojil se a čile korespondoval s význačnými botaniky a zvláště bathology své doby, jimiž byli prof. Franz Spribille z Bytomi, dr. Heinrich Sabransky ze Söchau ve Štýrsku a jeho prostřednictvím s prof. Henrim Sudrem ze Ženevy, dále také s Heinrichem Kinscherem, Adolfem Obornym, Johannem Hrubym a mnohými dalšími.

Příklad schedy G. Weebera

Jako učitel i člověk byl Gustav Weeber všemi vážen a milován. Jeho žáci na něm lpěli, jeho kolegové v něm nacházeli vždy laskavého, ochotného a skutečně přátelského člověka a všichni, kteří jej poznali, oceňovali jeho přívětivost a dobromyslnost. V roce 1941 Weeber oslepl na obě oči. Tento tělesný neduh, který jej připravil o možnost pokračovat v úspěšně prováděných botanických výzkumech, se stal nesnesitelnou ránou pro člověka natolik spjatého s přírodou, jímž Weeber byl, leč přesto však nad životem nezoufal. S péči své milované choti a dcery strávil poslední léta života v poklidu a tichém ponoření se do svého nitra. Na to dne 19. srpna roku 1943 zmírá v toho času čerstvě Hitlerem sjednoceném Frýdku-Místku, ve věku 86 let.

Na počest Gustava Weebera byly ještě za jeho života pojmenovány druhy: Rosa weeberi Keller et Formánek ex J. B. Keller a Rubus weeberi Sabr.

Gustav Weeber po sobě zanechal třídílný komplet „Flora von Friedek und Umgebung“ (viz citace) v němž shrnuje a podrobně se věnuje výskytu všech zajímavých druhů cévnatých rostlin, jež ve zkoumaném území objevil, či o nich vyčetl z jemu předcházejících děl botaniků, jimiž byli především: Karl Kolbenheyer, Emil Fiek, Adolf Oborny, Eduard Formánek a zvláště pak jeho česky píšící vrstevník, svého času místecký katecheta P. František Gogela.

V závěrečném dílu své Flóry – před sedmasedmdesáti lety psaná Weeberova teskně znělá slova jakoby právě dnes nabývala na svém pravém významu…:

Jako všude ve střední Evropě, tak též naše území pokračujícím racionelním využitím půdy od jeho původních znaků mnoho pozbylo, jakož mnoho stanovišť „lepších“ druhů bylo mezitím ztraceno. Tak ochuzena proslulá rašelinovitá bařina u Hutí na jižním svahu Smrku, regulacemi řek staly se celé tratě břehů pustými, racionelní lesní kultury zbavily mnoho lesních květin jejich existence a blaho potkalo na nových dopravních cestách, podél silnic a kolejí, tu mnoho nováčků „cizinců“, již se dostali na naše území, ale zdaleka nemohou nahraditi ztrátu prvků domácích.

G. Weeber, Frýdek, v říjnu 1935

Za použití následujících podkladů zpracoval David Hlisnikovský

  • Hruby J. et Weeber P. (1944): Gustav Weeber. Nekrolog. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 75 (1943) / S.-B.: (16)-(18).
  • Weeber G. (1901–1903): Flora von Friedek und Umgebung I–II. – Jber. Öffentl. Communal Obergymn. Friedek 6 (1901): 1–53; 8 (1903): 1–26.
  • Weeber G. (1936): Flora von Friedek und Umgebung III. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 63 (1935): 51–71.