* 5. 4. 1906, Rosovice u Dobříše – † 28. 8. 1985, Praha
Narodil se 5. 4. 1906 v obci Rosovice u Dobříše na Příbramsku. Zájem o přírodu ho vedl především ke studiu botaniky a mykologie. V roce 1938 obhájil disertační práci Květena Hlučínska. Působil jako středoškolský učitel, ale stále více se zajímal o problematiku ochrany přírody a od roku 1942 na ní pracoval spolu s Rudolfem Maximovičem. Stal se průkopníkem ochrany přírody v Československu a zakladatelem jejího moderního pojetí.
V letech 1939–1945 působil jako pracovník ministerstva zemědělství a lesnictví, 1946–1951 byl referentem, později přednostou oddělení ochrany přírody ministerstva školství a kultury. V roce 1951 přešel jako vedoucí do oddělení ochrany přírody Památkového úřadu v Praze (od roku 1958 Státní ústav památkové péče a ochrany přírody), později se stal jeho prvním ředitelem. Pracoval zde až do roku 1973, kdy odešel do důchodu.
V poválečných letech zaměřil činnost na zajištění co největší soustavy chráněných území. Pracoval v řadě komisí a výborů a prosadil, že se naše státní ochrana přírody stala členem Mezinárodní unie ochrany přírody a přírodních zdrojů a zasloužil se o to, že se ve světě vědělo o tom, jak funguje ochrana přírody u nás.
Podílel se na první dvoudílné učebnici ochrany přírody – Ochrana československé přírody a krajiny (jako redaktor a spoluautor), která shrnuje do té doby rozptýlené vědecké poznatky jednotlivých oborů dotýkajících se nějakým způsobem přírody a jejich zdrojů, a zasloužil se o to, že se o ochraně přírody začalo přednášet na vysokých školách. Zasloužil se také o její uzákonění – zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody.
Za jeho úsilí spojené s ochranou přírody získal i řadu nejrůznějších ocenění. V roce 1966 získal státní vyznamenání „za vynikající práci“, v roce 1969 cenu Van Thienhovenovou a v roce 1973 čestný titul „zasloužilý pracovník kultury“.
Byl spoluzakladatel časopisu Ochrana přírody a její redaktor. Věnoval se vědecké i popularizační činnosti – jeho publikační činnost byla poměrně obsáhlá a zahrnovala řadu botanických a ochranářských článků a dalších prací (mezi jinými např. Příspěvek ke květeně Osoblažska z roku 1954, Přírodovědný sborník Ostravského kraje 15: 66–75).
Bibliografie jeho studií:
- Maršáková-Němejcová M. (1966): Seznam prací a článků Dr. Jaroslava Veselého. – Ochrany přírody 3.a doplnění:
- Toman J. & Tomanová E. (1976): RNDr. Jaroslav Veselý – 70 let. – Preslia 48: 275–276.
S použitím následujících podkladů zpracovala Zuzana Mruzíková.
- Maršáková-Němejcová M. (1966): RNDr. Jaroslav Veselý – 60 let. – Preslia 38: 433.
- Toman J. & Tomanová E. (1976): RNDr. Jaroslav Veselý – 70 let. – Preslia 48: 275–276.
- Tříska J. (1966): 5. dubna 1966. Životní jubileum RNDr. Jaroslava Veselého. – Ochrana přírody 21/3: 33.
- Tříska J. (1986): RNDr. Jaroslav Veselý 5.4.1906 – 28.8.1985. – Preslia 58: 173–183.
výběr z prací vztahujících se k regionu pobočky:
- Veselý J. (1935): Květena okolí Dolního Benešova na Hlučínsku. – Věstník Matice Opavské 40: 12-21.
- Veselý J. (1935): Příspěvek k zeměpisnému rozšíření rzí na Hlučínsku. – Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě 1932–1935: 85–91.
- Veselý J. (1935): Příspěvek ke květeně Hlučínska. – Věstník Matice Opavské 40: 79–102.
- Veselý J. (1936): Druhý příspěvek k zeměpisnému rozšíření rzí ve Slezsku. – Slezský sborník 1936: 1–8.
- Veselý J. (1937): Hlučínskou přírodou. – Náš domov 1937: 38–39.
- Veselý J. (1937): Ohrožené přírodní památky na Hlučínsku. – Slezský sborník 1937: 134–138.
- Veselý J. (1945): Květena Hlučínska. Monografický studie fytogeografická. – Slezský sborník 43 (3): 22–23, 99–124, 226–243 (též jako separát 1–60).
- Veselý J. (1946): Květena Hlučínska (dodatek k předchozímu). – Slezský sborník 44: 234.
- Veselý J. (1950): Žabník trávolistý (Alisma graminifolium Ehrh.) ve Slezsku. – Československé botanické listy 2: 11–12.
z recenzí např.:
- Duda J. & Krkavec F. (1959): Chráněné rostliny Opavska. – Ochrana přírody 14: 157.