V termínu 18.–20. června 2021 jsme absolvovali tradiční exkurzní setkání botanických příznivců Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti, které navázalo na poměrně pestrou historii nálezů opavského regionu. Jeho rozsah byl za účelem kurzu vytčen trojicí měst Bruntál, Krnov a Opava a na jihu ohraničen tokem Moravice, s centrem v Jakartovicích.
Klima území, které leží na rozhraní dvou fytogeografických okresů, Jesenické podhůří (75) a Slezská pahorkatina (74), je převážně teplé a suché, a to se opravdu více než dostatečně potvrdilo. Jedná se o krajinu mírně zvlněnou, typickou oblíky, tedy brdky vyčnívajícími ze zemědělsky obhospodařovaných ploch, lemovanými zbytky karpatských dubohabřin a acidofilních doubrav. Charakteristickým typem travinobylinné vegetace tohoto území byly, zejména v minulosti, semixerotermní acidofilní trávníky.
Pro 42 účastníků bylo přichystáno 16 tras, které vedly přes lokality historického i současného výskytu vzácných druhů rostlin různými biotopy. Navštívili jsme údolní jasanovo-olšové luhy, doubravy, dubohabřiny, suché trávníky, mezofilní ovsíkové i vlhké pcháčové louky. Také mnohé polní kultury, obnažená dna, odkaliště i skládku.
Během kurzu byly nacházeny druhy, které dokládají výše uvedené podmínky prostředí. Některé nám přinesly zajímavé hádanky k luštění, mnohé většinou pozitivní zjištění. Hned první večer, ještě před začátkem kurzu, jsme se podivovali nálezu bělolistu nejmenšího (Filago minima; C3), který rostl přímo v obci Jakartovice, abychom následující dny hojně potkávali jeho další příbuzné, zejména bělolist rolní (Filago arvensis; C3) či vzácněji bělolist žlutavý (F. lutescens; C2 b). Často byly doprovázeny mochnou stříbrnou (Potentilla argentea) a kuřinkou červenou (Spergularia rubra), nicméně na příhodném stanovišti byla nalezena i kuřinka solná (S. marina) či mochna přímá (Potentilla recta; C4a), jinde vikev hrachorovitá (Vicia lathyroides; C3) nebo pomněnka různobarvá (Myosotis discolor; C2 b). Z xerofytů byly dokladovány vzácné terofyty, např. ovsíček obecný (Aira caryophyllea; C1 t), rozrazil jarní (Veronica verna; C4a) a úrazník brvitý (Sagina apetala; C1 b). Opakovaně byl nacházen vytrvalý bojínek hlíznatý (Phleum bertolonii) a hvozdík kartouzek širolistý (Dianthus carthusianorum subsp. latifolius; C3). Na polích častěji rostly mák polní a mák pochybný (Papaver argemone; C4a, P. dubium), kamejka ztloustlá (Buglossoides icrassata subsp. splitgerberi), rmen rolní (Anthemis arvensis), nepatrnec rolní (Aphanes arvensis; C3) nebo i řepinka latnatá (Neslia paniculata) a zemědým zobánkatý (Fumaria rostellata; C3). Výhřevné brdky hostily jetel alpínský (Trifolium alpestre), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), mnohé hlohy (Crataegus sp.), ale také hrušeň polničku (Pyrus pyraster; C4a). Potkávali jsme keříčkovou vegetaci s výskytem čilimníku nízkého (Chamaecytisus supinus; C4a) i č. černajícího (Cytisus nigricans), kručinku německou (Genista germanica) a barvířskou (G. tinctoria). Ve stínu lesních porostů se skrývaly populace hruštičky menší (Pyrola minor; C3), nakvétající lilie zlatohlavé (Lilium martagon; C4a), porosty kokoříku přeslenitého a vonného (Polygonatum verticillatum, P. odoratum), ale byla odhalena také lipnice oddálená (Poa remota; C3), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum; C3) a zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare; C2 t). Výjimečné byly i nálezy vstavačovitých, předně bohatá populace kruštíku bahenního (Epipactis palustris; C2 t) čítající stovky jedinců, jež potěšila studenty na rudném odkališti severovýchodně od obce Staré Heřmínovy. V trávnících podél cesty ke skládce rostla jestřabina lékařská (Galega officinalis; C4a) a oman vrbolistý pravý (Inula salicina; C4a), v intravilánech byl viděn rýt barvířský (Reseda luteola; C3), kopřiva žahavka (Urtica urens; C3) nebo mrvka myší ocásek (Vulpia myuros; C3).
To byl jen stručný informativní výčet a krátká připomínka zdařilého kurzu, jehož výsledky budou publikovány formou přílohy ke Zprávám Moravskoslezské pobočky ČBS.
Ještě jednou děkujeme všem aktivně zúčastněným a především vedoucím tras, kterými nezištně a ochotně byli: M. Dančák, M. Hroneš, V. Kalníková, V. Taraška a J. Tkáčiková, spolu s organizátory kurzu, Š. Cimalovou a D. Hlisnikovským.
Foto 1. Vypuštěná a zarůstající vodní nádrž Pocheň – vděčný to objekt botanického bádání, byť by ve stínu bylo snad 40 °C
Foto 2. Zkoumání biotopu Aira caryophyllea, Filago lutescens, Sagina apetala… po seči
Foto 3. Filago lutescens v roli plevele polního
Foto 4. Výhřevné jižní lemy lesů, hájů, mezí, remízků a polních oblíků aneb brdků skýtaly mnohá překvapení
Foto 5. Když se suchý poldr stane vlhkým, šance se chytí zajímavé druhy
Foto 6. Chamaecytisus supinus – Mladecko
Foto 7. Filago arvensis – Mladecko
Foto 8. Sylibum marianum na hraně lomu Mladecko
Foto 9. Reseda luteola na hraně lomu Mladecko
Foto 10. Potentilla supina na hraně lomu Mladecko
Foto 11. Pastviny v okolí Zátora – pohled na Jeseníky
Foto 12. Sporokarpy hlenky Stemonitis fusca – NS Hvozdnice
Foto 13. Epipactis palustris – bohatá populace na odkališti – Staré Heřmínovy
Foto 14. Phyteuma orbiculare – les nad odkalištěm Staré Heřmínovy
Foto 15. Radostná skupina studentů jdoucí na odkaliště Staré Heřmínovy
Text: Š. Cimalová
Foto: D. Hlisnikovský, A. Uvírová, Š. Cimalová