Floristický kurz Moravská Třebová – “krátký“ report

Ve dnech 2. – 5. června 2016 se uskutečnil floristický minikurz pořádaný Východočeskou pobočkou ČBS (za účasti a podpory členů Jihomoravské a Moravskoslezské pobočky ČBS). Ubytováni jsme byli na ubytovně internátu v ulici Svitavská naproti muzeu, odkud jsme po ránu vyráželi do okolí převážně osobními automobily. Ty nás přiblížily do cílové oblasti, ve které jsme vyráželi do terénu. Večer jsme se pak pravidelně scházeli v klubovně, kde jsme se s ostatními podělili o své nálezy a zážitky.

Zahájení kurzu se uskutečnilo přibližně o půl jedné 2. června; následovaly první půldenní exkurze. V pátek a sobotu jsme podnikli celodenní exkurze a v neděli opět půldenní. Celkem bylo navrženo 7 půldenních a 16 celodenních exkurzních tras. S výjimkou jedné trasy byly navštíveny všechny. Naopak první zvolená trasa byla pro velký zájem navštívena hned dvakrát den po sobě. Pohybovali jsme se v místech, která zachycují následující turistické mapy (1 : 50 000): Svitavsko (č. 50), Haná (č. 51), Zábřežsko (č. 52), Králický Sněžník (č. 53).

Z fytogeografického hlediska území spadá do obvodu českomoravského mezofytika, přičemž jsme zavítali do 7 jednotek: 63i. Hřebečovská vrchovina, 63j. Lanškrounská kotlina, 63k. Moravskotřebovské vrchy, 63l. Malá Haná, 71a. Bouzovská pahorkatina, 71b. Drahanská plošina a 73b. Hanušovická vrchovina.

Vedoucími exkurzí byli Martin Dančák, Zdeněk Kaplan, Pavel Lustyk, Pavel Novák, Romana Prausová, Věra Samková či Vojta Sedláček. Mimo to na svou vlastní trasu v neděli vyrazil např. i David Hlisnikovský.

První den zavítala skupina vedená Pavlem Lustykem do okolí hradního vrchu Cimburk. Přestože na zřícenině bylo nejen posečeno, ale navíc někdo vůbec nešetřil herbicidy, našli jsme v jejím okolí několik zajímavých druhů rostlin. Kromě slibovaných strdivek Melica transsilvanica (některé trošku potrápil ne zcela typický vzhled) nás zaujaly blíny Hyoscyamus niger, tařinky kališní Alyssum alyssoides, pamětníky rolní Acinos arvensis a strošky pomněnkové Lappula squarrosa. Prošli jsme smrčákem a vyloupli se na stráních nad tratí, kde se nám podařilo najít několik převážně sterilních rostlin vstavačů mužských Orchis mascula. Prošli jsme skrze obec (hned za kolejemi nás vítaly porosty kakostů hnědočervených Geranium phaeum, které jsou tu vcelku běžné) a loukami mířili k lesu na úpatí vrchu Doubravice u Mezihoří. Ty nás poněkud zklamaly – až na pár druhů jako srpek obecný Falcaria vulgaris, krvavec menší Sanguisorba minor či mochna sedmilistá Potentilla heptaphylla na nich nerostlo nic zajímavého. Podobně na tom byla zprvu i lesní květena – příjemným zpestřením byly již odkvetlé kyčelnice cibulkonosné Dentaria bulbifera, svízel okrouhlolistý Galium rotundifolium či kručinka německá Genista germanica. Překvapením byl porost mrvky myšího ocásku Vulpia myuros a o něco dál jsme také u cesty našli dva exempláře hruštice jednostranné Orthilia secunda. Lehce jsme se zakecali, přešli jednu odbočku a mnoho nechybělo a vrátili bychom se přímo do Třebové místo k autům. Před návratem na internát, kde mělo pár účastníků večeři, jsme nad plán krátce nakoukli na místní nádražíčko, kde se hledal kakost nachový Geranium purpureum (nalezen) či lomikámen trojprstý Saxifraga tridactylites (nenalezen).

V pátek 3.6. se pod vedením Vojty Sedláčka uskutečnila první výprava na Roh. Ačkoliv nepršelo příliš intenzivně, přece deštivé počasí na počátku exkurze zapříčinilo, že mnoho z nás bylo záhy promočeno. Přes počáteční neúspěch s ověřováním druhů v tůňce u cesty či u rybníka na Stříbrném potoce jsme postupně nalezli značnou část ze slibovaných druhů – počínaje vrbou rozmarýnolistou Salix rosmarinifolia, přes kerblík lesklý Anthriscus nitida po jedno z hlavních lákadel – téměř kvetoucí ploštičníky evropské Cimicifuga europaea. Cesta za nimi nebyla úplně snadná. Postup už tak poměrně nepřístupným terénem ještě znesnadňovalo mokro, díky kterému to parádně klouzalo. Na vršku podél lesní cesty nedaleko od sebe rostly pěkně didakticky plavuně vidlačky Lycopodium clavatum a plavuně pučivé Lycopodium annotinum. Skrze bučiny na vrcholu Rohu (660 m) jsme sestoupili k pramenům Stříbrného potoka s krtičníkem křídlatým Scrophularia umbrosa a okroticemi bílými Cephalanthera damasonium podél cest. Na několika místech nás provázela také kyčelnice devítilistá Dentaria enneaphyllos. Mimo to jsme objevili několik rostlin bradáčků vejčitých Listera ovata a hlístníků hnízdáků Neottia nidus-avis, skupinku lýkovců jedovatých Daphne mezereum či pernátce horské Thelypteris limbosperma.

Někteří účastníci, byť rozmrzelí mokrem v botách, byli za dnešní počasí vděční, neboť kromě dříve jmenovaných rostlin nás téměř celou cestu provázely nálezy mloků skvrnitých Salamandra salamandra, pro které byl dnešní den jako stvořený.

Sobotní botanizování zahájila skupinka vedená Pavlem Novákem na louce u Petrůvek, kde jsme nakoukli do louky s válečkami skalními Brachypodium rupestre. Dále jsme pokračovali do okolí Vranové. Lehce zkrácenou trasu (vynechali jsme zříceninu Vraní hora) jsme zahájili v obci, kde upoutalo pár plevelů – merlík všedobr Chenopodium bonus-henricus, sléz přehlížený Malva neglecta či rozrazil lesklý Veronica polita. Hned za obcí nás čekala poměrně pěkná louka se sveřepy vzpřímenými Bromus erectus, černýši rolními Melampyrum arvense, rmeny barvířskými Anthemis tinctoria, srpky obecnými Falcaria vulgaris, mochnami přímými Potentilla recta, šalvějemi přeslenitými Salvia verticillata, chrpami latnatými Centaurea stoebe aj. Na okraji doubravy vedoucí neodolal pokušení pořídit snímek k doplnění do fytocenologické databáze. Pokračovali jsme lesem k lomu s kociánkem dvoudomým Antennaria dioica a mířili opět na louky. Cestou jsme míjeli trsy ostřice latnaté Carex paniculata a u křížku pelyněk pravý Artemisia absinthium. Louky, na kterých jsme se zastavili před obědovou pauzou byly doslova plné záraz bílých Orobanche alba, které nás provázely téměř na každém kroku ještě i později. Mimo to tady kromě dříve uvedených druhů rostly např. modřence chocholaté Muscari comosum nebo vprostřed jedné louky „osiřelá“ voskovka menší Cerinthe minor. Při okraji louky u bučiny, ve které snad kromě okrotic bílých Cephalanthera damasonium, hlístníků hnízdáků Neottia nidus-avis či jaterníků podléšek Hepatica nobilis, kdysi rostly i střevíčníky pantoflíčky Cypripedium calceolus, jsme zaznamenali několik jalovců Juniperus communis. Sestoupali jsme k lokalitě ostružiníku skalního Rubus saxatilis, pod kterým rostla i jedna rostlina hruštice jednostranné Orthilia secunda. V rokli nad potokem bylo pár bradáčků vejčitých Listera ovata. Putování po loukách nad Vranovou jsme zakončili na okraji lesa s ostřicí horskou Carex montana. Krátce předtím nás však mezi stovkami záraz bílých překvapily dvě zárazy úplně jiné barvy – fialové! Po chvíli nevěřícího zkoumání (bez určovací literatury jsme nemohli hned na místě ověřit, zda jde o zárazu nachovou Orobanche purpurea) jsme zapsali souřadnice a pokračovali v cestě. Po krátkém občerstvení v Kozově jsme se zastavili u vyschlé ostřicové louky se svízelem potočním Galium rivale, bulty ostřic trsnatých Carex cespitosa, svízelkami chlupatými Cruciata laevipes aj. Nahlédli jsme také do louky nad silnicí, ze které někdo při návratu k autům donesl pomněnku různobarvou Myosotis discolor. Poslední zastávku jsme učinili u kostela ve Vranové Lhotě s bohatým porostem nepatrnce rolního Aphanes arvensis v trávníku na jedné straně silnice a za autobusovou zastávkou na straně druhé s merlíkem smrdutým Chenopodium vulvaria.

Na nedělní exkurze zbylí účastníci (nemálo jich už odjelo během soboty) vyráželi asi spíš podle směrů domů. Exkurze vedená Věrou Samkovou a Romanou Prausovou započala v úpolíny slibujících lukách. Slibněji vypadající právě kosená protější louka ve spodní neposečené části (spíše střed až horní polovina louky) nedávala tušit výskyt zajímavějších druhů, které se podařilo objevit pod lesem jedné z účastnic, která se tak snadno nevzdala a vydala se na průzkum v době, kdy už od ní ostatní odešli. Snaha byla korunována úspěchem – prvně zaznamenaný zajímavý druh byl krvavec menší Sanguisorba minor, následovaný lenem počistivým Linum catharticum a v neposlední řadě provázený černýši rolními Melampyrum arvense nebo bračkou rolní Sherardia arvensis. Při okraji pole pak rostly např. prliny rolní Lycopsis arvensis či řepinky latnaté Neslia paniculata.

Pokračovali jsme na lokalitu s velmi starým údajem o výskytu ploštičníků evropských Cimicifuga europaea. Z hrany nad příliš prudkým svahem jsme občas nesměle nahlíželi do lesa pod námi, ve kterém chyběly příhodné světliny, na kterých by mohl růst. V místě než se od hlavní skupiny oddělilo několik účastnic mířících „domů“, se po o něco mírnějším svahu vydala jedna z nich na průzkum. Kromě ploštičníkům podobných samorostlíků klasnatých Actaea spicata a až nahoru vonících česneků medvědích Allium ursinum však objevila jen kyčelnice cibulkonosné Dentaria bulbifera a kyčelnice devítilisté Dentaria enneaphyllos.

Z dalších exkurzí, které se konaly souběžně s výše zmíněnými, mi utkvěla v paměti např. bohatá populace Parietaria officinalis v hradním příkopu Bouzova, který byl navštíven v den, kdy se šlo prvně na Roh. Dále Thelypteris palustris, tuším v olšině u Udáneckého rybníka, .. nebo zlomený deštník jednoho z vedoucích exkurzí, přičemž dotyčný hovořil nejprve o tom, že došlo k úrazu a teprve na závěr zmínil, že se nejednalo o nikoho z účastníků exkurze 🙂

P6034401