V sobotu 4. června proběhla třetí exkurze Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti v roce 2022. Cílem byly sopečné vrcholy Velkého a Malého Roudného, které se tyčí nad přehradou Slezská Harta u obce Roudno. Za mlhou hustou, že by se dala krájet, se v sedle mezi oběma vrcholy setkalo s vedoucími 10 účastníků. Aktivního vedení exkurze se ujal Martin Dančák, který v oblasti botanicky dlouhodobě působí a jehož znalost lokality se projevuje do té míry, že na Velkém Roudném zná pozice jednotlivých trsů rdesna hadího kořene (Bistorta officinalis). Druhý vedoucí, Michal Hroneš, se tak uchýlil spíše k pasivnímu zapisování rostlin a fotografické dokumentaci.
Přestože je Velký Roudný druhým nejvyšším kopcem Nízkého Jeseníku, díky bazickému podloží hostí řadu teplomilnějších druhů. Na západním a jižním svahu se mezi zarostlými kamennými rovnaninami rozkládají převážně ovsíkové louky. Vrchol a severní svah pokrývá les. V sedle mezi Velkým a Malým Roudným jsou v pramenné oblasti potoka Lesná vyvinuté střídavě vlhké a mokřadní louky.
Na vrchol Velkého Roudného jsme stoupali západním svahem. Hned na začátku se nám podařilo nálezem kozí brady luční (Tragopogon pratensis) Martina překvapit, protože tento druh mu nebyl z lokality znám. Při výstupu jsme začali potkávat další zajímavé druhy, jako vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa), hloh křivokališný (Crataegus rhipidophylla), škardu měkkou čertkusolistou (Crepis mollis subsp. succisifolia), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) a prvosenku jarní (Primula veris). Na vrcholu se přes nás valily mraky, a tak se nenašel žádný nadšenec, který by s chutí vystoupal až na rozhlednu. V této vysokohorské atmosféře jsme si ukázali oba zde rostoucí druhy dymnivek (Corydalis cava a C. solida) a zapalici žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides), všechny už v notně pokročilém fenologickém stádiu. Při sestupu po jižním svahu jsme prozkoumali tzv. Čedičový lom a jeho okolí, kde se nachází suché trávníky s jetelem horským (Trifolium montanum), chrpou čekánkem (Centaurea scabiosa), rmenem barvířským (Anthemis tinctoria) a dalšími teplomilnějšími druhy. O několik kamenných rovnanin níže jsme viděli bohatou populaci ostružiníku skalního (Rubus saxatilis) a začali jsme sestupovat do sedla. Na mokřadních loukách pod Malým Roudným jsme narazili na prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), vrbu pětimužnou (Salix pentandra) a v. rozmarýnolistou (S. rosmarinifolia) a další zajímavé druhy. V tu chvíli se na nás přivalila průtrž mračen, která hrozila tím, že budeme mokří nejen zespod od trávy, ale od hlavy až k patě. Od výstupu na Malý Roudný jsme se proto rozhodli upustit. Exkurzi jsme na břehu potoka Lesná již tradičně zakončili nálezem starčku bažinného (Senecio paludosus). I přes nepřízeň počasí se soudě dle pozitivních reakcí účastníků exkurze povedla.
Text a foto: Michal Hroneš
Foto 1. Pestré ovsíkové louky na západním svahu Velkého Roudného invadované vlčím bobem (Lupinus polyphyllus).
Foto 2. Výhledy do krajiny Nízkého Jeseníku.
Foto 3. Vstavač mužský (Orchis mascula).
Foto 4. Účastníci exkurze v mracích na jižním svahu Velkého Roudného.
Foto 5. Průzkum suchých trávníků u Čedičového lomu. V popředí jetel horský (Trifolium montanum) a smolnička lepkavá (Lychnis viscaria).
Foto 6. „Světově unikátní“ porost konvalinky v tužebníkovém ladu.
Foto 7. Pohled na vrchol Velkého Roudného přes zplanělý porost chrpy horské (Centaurea montana).