Stellaria longifolia – ptačinec dlouholistý

karty druhů — hvozdíkovité / Caryophyllaceae

KATEGORIE:	celostátně ohrožený druh
NÁLEZY:	ND MSP ČBS
MAPA:	mapa na pladias.cz mapa na NDOP AOPK ČR
	mapa rozšíření na severovýchodě ČR
POZNÁMKA:	rozšíření na severovýchodě ČR: v Nízkém Jeseníku kolem Moravského Berouna, v Hrubém Jeseníku (kolem Karlovy Studáky) nyní však zde druh nezvěstný, vzácně roste i na Drahanské vrchovině ve Vojenském újezdu Březina; rozšíření v ČR: hojněji na Třeboňsku, Českokrumlovsku, ve Slavkovském lese, v Brdech, také na Českolipsku, ve Žďárských vrších a Železných horách, vzácně i jinde; původ: je autochtonním druhem severní části mírného pásu Eurasie a Severní Ameriky, roste i v Alpách a v Karpatech; u nás je považován za subboreální prvek a glaciální relikt; biotopy: olšiny na rašelinných půdách, lesní mokřiny a podmáčené smrčiny, prameniště a břehy potoků v horských a podhorských polohách; popis: vytrvalé, řídce trsnaté byliny s tenkým větveným oddenkem a četnými nadzemními sterilními výhonky; lodyhy 10–25 cm vysoké, přímé či vystoupavé, jednoduché nebo chudě větvené; jednožilné čárkovité listy až 3 cm dlouhé a kolem 4 mm široké; bílé květy asi 7 mm v průměru; kvete V–VIII; znaky: korunní lístky zřetelně delší než kališní; květní stopky pod kalichem neztlustlé; okraje listenů lysé; listy čárkovité a spolu s lodyžními hranami pokryté drobnými papilami a proto drsné; rostliny žlutozelené a zpravidla v hustých porostech;
LITERATURA:	Dvořáková M. (1990): Stellaria L. – ptačinec. – In: Hejný S. & Slavík B. [ed.], Květena České republiky 2: 123–134, Academia, Praha.