První tohoroční exkurze Moravskoslezské pobočky ČBS zavedla v sobotu 5. dubna 2025 zhruba dvacítku účastníků do okolí Kopřivnice. Sraz byl v 9 hodin u skiareálu Červený kámen a trasa vedla úpatím vrchu Šostýna na Janíkovo sedlo a zpět. Počasí dopoledne ještě přálo, ale kolem poledne se výrazně ochladilo – naštěstí některé bryologické zajímavosti jsme stihli ještě v relativně teplejší části dne.

Hlavním cílem byla pěnovcová prameniště s typickou bazifilní bryoflórou. Jednalo se o zastíněná pěnovcová prameniště v lesním podrostu, která se vytvořila na místě sesuvu, a také díky přítomnosti minerálně bohaté (silně bazické) vodě. Pěnovcové sedimenty zde dosahovaly minimálně několik desítek centimetrů, zejména v horní části pěnovcového prameniště. K vidění byl např. běžný mech a zároveň také diagnostický druh pro lesní pěnovcová prameniště hrubožebrec proměnlivý (Palustriella commutata), který má tmavě zelenou nelesklou barvu a vyznačuje se pravidelným větvením, vlášenitou lodyžkou a srpovitě zahnutými zubatými lístky. Objevili jsme i vzrůstem drobný a vzácnější druh mechu krasatka přeslenitá (Eucladium verticillatum).

Na suchých vápencových výchozech a vápnitých chlebovických slepencích, zejména na skalním útvaru Raškův kámen, jsme pozorovali další běžné bazifilní mechy jako vijozub zkroucený (Tortella tortuosa), kroucenec zední (Tortula muralis) a bohatou populaci zde tvořila i sourubka tupolistá (Alleniella besseri) – mech, který je mnohem hojnější na Moravě než v Čechách. Rostly zde také játrovky, např. na suchých i vlhčích stinných silikátových a častěji bazických skalách rostoucí podhořanka plocholistá (Porella platyphylla). Na Raškově kameni však neunikl naší pozornosti nevhodný management – byly zde vyřezány nejen stromy, ale i vzrostlé keře skalníku (Cotoneaster cf. integerrimus). Nepřiměřený zásah do těchto porostů skalních lipin, které jsou na severní a východní Moravě velmi vzácné, narušuje přirozený vývoj společenstva a ohrožuje reliktní druhy, jejichž výskyt je jedinečný v rámci severovýchodní Moravy.

Kromě mechorostů nás potěšila i pestrá jarní květena, k vidění byly například druhy kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kyčelnice devítilistá (D. enneaphyllos), pižmovka mošusová (Adoxa moschatelina), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), dymnivka dutá (Corydalis cava), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), ale pozorovali jsme i listy zatím sterilního vstavače bledého (Orchis pallens).

Přes Janíkovo sedlo, kde nás potěšily bohaté populace epifyticky rostoucích mechů včetně kadeřavce Bruchova (Ulota bruchii), jsme došli až ke sjezdovce. Zdejší luční prameniště je bohužel značně degradované absencí pravidelného kosení. Z mechorostů nás zaujala početná populace mechu károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata), místy i s pěkně vyvinutými a fotogenickými tobolkami.

Odpoledne se přehouplo jaro do zimy, vítr zesílil, výrazně se ochladilo a řady nadšených bryologů a botaniků značně prořídly. Závěrečný sestup po sjezdovce byl už rychlý a posledním zaznamenaným druhem exkurze se stalo jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis).

Během exkurze jsme zaznamenávali nálezy prostřednictvím aplikace iNaturalist do exkurzního projektu, kde najdete mnoho námi nalezených objektů.

Text: Jana Tkáčiková

Foto: Jana Tkáčiková, Petr Kocián