Exkurze za historickými lokalitami vstavače osmahlého – krátký report

Začátek léta byl letos horký a suchý. Alespoň na Horním Vsacku, kde se 2. července odehrávala exkurze Moravskoslezské pobočky ČBS vedená Marií Popelářovou a Veronikou Kalníkovou. Proč zmínka o horku a suchu? Je-li začátek léta bez deště, zemědělci stihnou pokosit velkou část luk nejen v údolí, ale i ve vyšších polohách, tedy právě tam, kde jinak počátkem července vykvétá orchidej vstavač osmahlý letní (Neotinea ustulata subsp. aestivalis).

Exkurze si vzala za cíl ověřit historické lokality vstavače osmahlého letního v prostoru mezi obcí Janovou a Hovězí. Data o lokalitách byla exportována z Nálezové databáze ochrany přírody a jednalo se převážně o 20–30 let staré údaje od regionálního nestora ochrany přírody Honzy Pavelky. Zkoumání lokalit se zúčastnilo 9 zájemců.

První zarostlé historické lokality v Janové dávaly tušit, že pátrání po kriticky ohroženém vstavači nebude úplně snadné. Další louky v údolí byly pokosené a přítomnost hledaného druhu jsme nemohli ověřit. Teprve v zadní části enklávy Kadějov jsme slavili první úspěch. Na neposečené louce jsme našli 7 kvetoucích vstavačů. Společnost jim dělaly další teplomilné druhy, jako sveřep vzpřímený (Bromus erectus), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon) j. horský (T. montanum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) a z. klubkatý (C. glomerata), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), černohlávek prostřední (Prunella ×intermedia), na okrajích řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides). Pravidelnými průvodci výslunných luk byli také motýli. Kromě běžnějších druhů jako okáč luční, o. bojínkový a o. voňavkový, jsme pozorovali také kriticky ohroženého modráska černoskvrnného a perleťovce maceškového. Oba druhy jsou na Horním Vsacku věrnými průvodci lokalit se vstavačem osmahlým. Svět motýlů nám ochotně přibližoval Jirka Pavelka.

Prudké stoupání na hřeben květnatou bučinou nám zpestřily nálezy hub od Jirky Lederera, voněli jsme například k bělolanýži obecnému. Louky v části Křenov odpovídaly na první pohled ekologickým podmínkám hledaného vstavače, nalézt se jej však nepodařilo. Při pátrání jsme opakovaně potkávali mikropopulace hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum), který má v Beskydech zaznamenáno pouze několik málo lokalit, nebo také vzácnější kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus). Zbyněk Lukeš našel pro Beskydy teprve druhou lokalitu pcháče panonského (Cirsium pannonicum). Na loukách dozrávaly semeníky pětiprstky žežulníku (Gymnadenia conopsea) a vstavače mužského znameného (Orchis mascula subsp. signifera), potkali jsme také vlhkou louku s několika sty kvetoucími mečíky střechovitými (Gladiolus imbricatus) a drobnou luční kapradinku hadilku obecnou (Ophioglossum vulgatum).

Z hlavního hřebene jsme se přesunuli na enklávu U Maršálků, kde nás čekaly opět čerstvě pokosené louky, jinak pro vstavač osmahlý zřejmě velmi perspektivní. Křovím jsme se protáhli na poslední malou hřebenovou loučku, která jediná zůstala nepokosená. Tam nás čekala odměna v podobě 9 kvetoucích rostlin vstavače osmahlého a opět celé plejády poletujících motýlů.

Během exkurze jsme nepotvrdili žádný z historických výskytů vstavače osmahlého. Část luk byla zarostlá, na části již nebyla vyhovující vegetace. Mnoho navštívených luk však bylo pokoseno či spaseno a výskyt hledaného druhu nebylo možné ani potvrdit ani vyvrátit. Dvě louky, na kterých byl vstavač osmahlý nalezen, patří mezi nové, dosud nezaznamenané lokality. Tyto nálezy dávají tušit, že nenápadný vstavač osmahlý letní roste na Horním Vsacku i na místech, která dosud zůstávají očím botaniků a ochranářů skryta.

Text: M. Popelářová

Foto: V. Kalníková

Foto 1. Počátek exkurze – výklad u fragmentu lučního prameniště v obci Janová.

Foto 2. První vstavač osmahlý (Neotinea ustulata subsp. aestivalis) spatřený bystrým okem Zbyňka Lukeše.

Foto 3. V zapadlých samotách na kopcích mezi obcemi Janová a Hovězí se pořád aktivně hospodaří. Mezi tradičnější domácí zvířenou se zde ale dá narazit třeba i na pštrosy…

Foto 4. Do sítě chycený modrásek černoskvrnný (Phengaris arion) – kriticky ohrožený druh motýla. Od běžnějších modrásků se odlišuje svou velikostí (je největší) a výraznými černými skvrnami na lícní straně křídel.