Vítáme Vás na internetových stránkách Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti. Moravskoslezská pobočka ČBS je součástí České botanické společnosti. Pobočka sdružuje profesionální i amatérské zájemce o botaniku, především z oblasti střední, severní a východní Moravy a Slezska.
Na těchto stránkách najdete veškeré informace o naší činnosti, pozvánky na akce pořádané pobočkou, zdroje regionálních floristických dat a mnoho dalšího. Stránky jsou průběžně aktualizovány.
Na tomto webu naleznete pouze akce naší Moravskoslezské pobočky ČBS, další akce České botanické společnosti a jejích složek jsou k dohledání na stránkách České botanické společnosti
Letošní první, tak trochu aprílové exkurze MSP ČBS, a to za pampeliškami nejen sekce Taraxacum, se ochotně ujal docent Bohumil Trávníček, jenž je v taraxacologii vpravdě tím nejpovolanějším.
S šesti dychtivými účastníky (foto 1) jsme postupně navštívili zbytky vlhkých luk na frýdeckých Panských Nových Dvorech, okolí zámku, kostela a nádraží v Hnojníku, degradované vlhké louky u Stříteže, špitální park v Třinci-Sosně a Jablunkovské sanatorium s arboretem. Zaznamenali jsme celkem tři sekce pampelišek: Celtica, Hamata a Taraxacum (dříve Ruderalia), 55 druhů popsaných druhů, dalších 22, které už své provizorní jméno mají, ale dosud nebyly řádně popsány a publikovány a kvanta dalších druhů, které snad věda ani nezná.
Někdejší bohaté vlhké louky mezi Frýdkem a Dobrou byly zorněny, degradovány či zastavěny a druhová pestrost vzala zasvé i mezi pampeliškami. Jediným cennějším nalezeným druhem byla ohrožená pampeliška šavlovitá (T. copidophyllum, foto 2), která stojí na pomezí sekcí Celtica a Taraxacum. Vyrůstala pospolu s kvetoucí bahničkou bahenní (Eleocharis palustris) a vzácnou b. jednoplevou (E. uniglumis), která byla dosud v celém Moravskoslezském kraji nezvěstná.
V Hnojnickém zámeckém parku z dálky svítily rozkvetlé pampelišky, avšak do oploceného soukromého areálu nás neměl kdo vpustit. Po hřbitovní zdi kol kostela se pnul méně běžný zvěšinec bledý (Cymbalaria pallida), v intravilánu už čněly první lodyhy bradáčku vejčitého (Listera ovata) a na mnoha příhodných místech kvetl i robustní pryskyřník ze skupiny pryskyřníku mnohotvarého (Ranunculus fallax s. l.), kterýžto náleží poslední apomiktické skupině, která u nás odolává hlubšímu poznávání, tedy pryskyřníku zlatožlutému (R. auricomus agg.). V městských trávnících naši pozornost poutaly běžnější druhy ruderálních pampelišek, jedna opakující však vynikala svým úhledně pravidelně tvarovanými listy (foto 3), pro tu jsme však jméno neměli. Kolem nádraží s hojností lomikamenu trojprstého (Saxifraga tridactylites) byly trávníky povětšinou posečeny, přesto se zde našla další ohrožená – pampeliška háčkatá (T. ancistratum).
Vlhké louky u Stříteže byly zklamáním, ne že by běžnější pampelišky nehostily, avšak jejich degradace a eutrofizace byla značná. Nakonec i zde se našly nějaké lepší druhy: pampeliška kyjovitá (T. corynodes), p. bledá (T. expallidiforme) a p. stínomilná (T. sublaeticolor) a na okraji pole se uchytil nepatrnec rolní (Aphanes arvensis).
V třinecké Sosně nám začaly ty pravé žně, až nám šla hlava kolem. Vedoucí B. Trávníček zde rozeznal na 45 druhů pampelišek! Prvně jsme mohli porovnat znaky sekce Hamata u nalezené pampelišky pestré (T. hamatiforme, foto 4) a i těch ohrožených druhů bylo více: p. tmavolistenná (T. amaurolepis), p. nazlátlá (T. aurosulum), p. krátkolistenná (T. brachylepis), p. zlatavá (T. chrysophaenum), p. srdčitá (T. cordatum), p. hrbolkatá (T. gibberum), p. lesklá (T. lucidum), p. zprohýbaná (T. pseudoretroflexum), p. zavalitá (T. rhamphodes), p. zvlněná (T. undulatum) a mnoho dalších běžnějších. V trávnících se dařilo i jahodce indické (Duchesnea indica) a ostřici Otrubově (Carex otrubae) a seběhli jsme i do rokle potoka tekoucího z vrchu Sosna, kde ve strmých svazích prosperují bohaté populace jeleního jazyku celolistého (Asplenium scolopendrium) a měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) a na večer se přesunuli do Jablunkova.
Tam to teprve přišlo. Hned za závorou nás vítaly zástupy pomněnek řídkokvětých (Myosotis sparsiflora) a první jedinci sekce Celtica, pampelišky Gelertovy (T. gelertii, foto 5) s charakteristicky vzhůru směřovanými vnějšími zákrovními listeny. V neobyčejně přívětivém arboretu jsou pěstovány všemožné exotické druhy dřevin i bylin, a rovněž krajinářsky působí velmi harmonicky (foto 6). Druhová rozmanitost pampelišek nám brala poslední dech, zatímco igelitky kypěly cennými sběry. Z dosud nejmenovaných vzácnějších druhů nutno zmínit také pampelišku šafránokvětou (T. croceiflorum), p. skvrnitou (T. maculatum) a p. zaměňovanou (T. undulatiforme) i dosud neidentifikované rostliny sekce Hamata. Po 54 zaevidovaných druzích, kdy jsme prošli jen malou část arboreta, se čas nachýlil natolik, že bylo potřeba začít sběry zpracovávat, tudíž jsme se přesyceni odebrali k odjezdu. Přes noc, při zakládání, jsme se vrátili zpět do zimy – nasněžilo a na druhý den bylo nutné pampelišky ze sněhu vyhrabávat (foto 7).
Text a foto David Hlisnikovský
Foto 1. Účastníci taraxacologické exkurze na Panských Nových Dvorech
Foto 2. Na Panských Nových Dvorech rostlo Taraxacum copidophyllum
Foto 3. Neidentifikovaná pampeliška z Hnojníku
Foto 4. Úbor Taraxacum hamatiforme ze sekce Hamata
Foto 5. Úbor Taraxacum gelertii ze sekce Celtica
Foto 6. Nejhouževnatější účastníci následují vedoucího v jablunkovském sanatoriu s arboretem
Foto 7. Na druhý den, bádání nad Taraxacum sect. Palustria v zasněženém Štramberku.
Ve středu 24. dubna 2024 se zájemcům představí nová víceúčelová budova Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Najdete v ní přednáškový sál pojmenovaný po botanikovi Josefu Otrubovi s kapacitou 50 osob. Místnost je vybavena audiovizuální technikou umožňující pořádání konferencí, přednášek či promítání. Využívána bude nejen k výuce studentů, ale poslouží také k realizaci fakultních setkání či událostí určených pro veřejnost, jako jsou besedy, výstavy i akce jiných formátů.
Součástí budovy je zimní zahrada s tropickými a subtropickými rostlinami z kolekce katedry botaniky přírodovědecké fakulty, mezi nimiž nebude chybět například mangovník indický, hřebíčkovec šabrejový nebo šťovík kanárský. Areál zahrady díky novostavbě získal také kvalitní sociální a technické zázemí, příležitostně i netradiční střešní vyhlídku, která bude přístupná během exkurzí. Zahradu najdete na olomoucké adrese U Botanické zahrady 920. Další info k otevření a novému objektu vyšlo v Žurnále UP.
Středeční program pro zaměstnance, studenty a veřejnost:
13:00–17:00 | volné prohlídky 17:00 | komentovaná prohlídka (bez rezervace) 17:45 | vernisáž fotografií Michała Patyckého 18:10 | přednáška o významném botanikovi Josefu Otrubovi
Jak se do botanické zahrady dostanete?
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
srdečně Vás zveme na floristický minikurz, který se uskuteční ve dnech 13.–16. 6. 2024. Letošní minikurz chceme věnovat památce naší zesnulé kolegyně, vynikající botaničky Marušky Sedláčkové. Z tohoto důvodu bude centrem zájmové oblasti Frenštát pod Radhoštěm.
Ubytování je zajištěno v Hotelu Přerov na frenštátském náměstí (49.5480311N, 18.2114350E, https://www.hotel-prerov.cz/), podrobný rozpis + ceny naleznete v PŘIHLÁŠCE. Doporučujeme využít možnost polopenze, neboť v hotelu výborně vaří. Budeme mít k dispozici salonek pro společná posezení a rekapitulace dne. Parkování je v jednání, pejska můžete vzít s sebou.
Přihlášení je možné nejpozději do 10. 4. 2024 nebo do naplnění kapacity.
Oblastí našeho zájmu by měl být především okres Nový Jičín (Trojanovice, Frenštátsko, Veřovice, Životice u Nového Jičína), ale nakoukneme také k sousedům do okresu Frýdek-Místek (Kozlovice). Projdeme části fytochorionů 76a Moravská brána vlastní (Vněkarpatské sníženiny), 84a Beskydské podhůří a snad také 99a Radhošťské Beskydy (oboje Vnější Západní Karpaty). V lesích bychom mohli vidět různé druhy orchidejí (vstavač bledý, mužský, hlístník hnízdák, okrotice), lilii zlatohlavou, hájové karpatské druhy (kyčelnici devítilistou, pryšec mandloňovitý), na mokrých loukách prstnatce i vachtu trojlistou. Přesné trasy exkurzí budou k dispozici později.
Na konci března, dne 21. 3., nás opustil v nedožitých 76 letech dlouholetý člen naší pobočky RNDr. Josef Janeček, CSc. Jako botanik „polyhistor“, zabývající se genetikou, molekulární biologií, fyziologií, ekologií i ochranou rostlin a jejich stanovišť, působil například v Ostravském muzeu, na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci, Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci, Šlechtitelské stanici Hladké Životice a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, především v CHKO Beskydy. Byl to také velký cestovatel se zálibou v tropech, kde i nějakou dobu žil. V Beskydech se až do posledních let věnoval monitoringu endemického taxonu západních Karpat – oměje tuhého moravského (Aconitum firmum subsp. moravicum), o kterém píše v nedávno publikovaném čísle časopisu Živa.
Vyšlo číslo 325/2023 časopisu Zprávy Vlastivědného Muzea v Olomouci. Tentokrát sice v čísle chybí botanický příspěvek, ale přečíst si lze články věnované blízkým oborům botaniky: Časopis Zprávy Vlastivědného Muzea v Olomouci uveřejňuje původní (dosud jinde nepublikované) studie a nálezové zprávy z oborů přírodních věd (geologie, … Celý příspěvek →
V elektronické formě vyšla v časopise Preslia třináctá část rozsáhlého počinu Rozšíření cévnatých rostlin v České republice, který byl připraven v rámci projektu Pladias. Jedná se o první krok k vytvoření atlasu rozšíření cévnatých rostlin v České republice. Na přípravě tohoto dílu … Celý příspěvek →
ZAPLATR je on-line stránka umístěná v rozhraní webové aplikace Pladias, která slouží ke kontrole aktuální nomenklatury cévnatých rostlin a lišejníků (vbrzku snad i mechorostů) v této aplikaci uplatněné. Služba vyhledává základní kategorie ohrožení, zákonné ochrany, původnosti a invazního statutu v ČR a akceptuje … Celý příspěvek →
Pro ty, kteří potřebují vytvořit síťovou mapu rozšíření nějakého taxonu a nejsou zdatní v GIS, je zde možnost si takovou síťovou mapu vytvořit v prostředí aplikace RStudio, což je vývojové prostředí umožňující komfortní práci v programovacím jazyce R. Programátor Jindra … Celý příspěvek →
V sobotu 17. února 2024 se uskutečnilo v zámku Kinských výroční setkání Moravskoslezské pobočky ČBS. Do Valašského Meziříčí dorazilo na 32 členů pobočky a 9 hostí. Program byl dosti bohatý. Celá akce započala v 10 hodin úvodním slovem předsedkyně Moravskoslezské … Celý příspěvek →
Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS č. 13 na 56 stranách shrnují činnost pobočky v roce 2023. VYŠLY 9.2.2024. Členové obdrží zdarma. Ostatní zájemci mohou zakoupit Zprávy MSP ČBS č. 13 za 100 Kč + poštovné. Informace k zakoupení podá jednatel pobočky. EDITORIALVojtěch TaraškaTřinácté číslo VÝROČNÍ … Celý příspěvek →
V čísle 6/2023 nejstaršího přírodovědeckého českého časopisu Živa je část věnována naší největší chráněné krajinné oblasti CHKO Beskydy, která oslavila v roce 2023 padesát let své existence. Botaniky se přímo týkají dva články, mimo jiné oba z pera členů Moravskoslezské … Celý příspěvek →
Předposledního dne roku 2023 zemřela ve věku 83 let paní RNDr. Marie Sedláčková, roz. Grofová. Poslední rozloučení proběhlo v pátek dne 5. ledna 2024 v 15 hodin v chrámu Páně sv. Jana Křtitele ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Konference České botanické společnosti na téma „Dlouhodobé změny flóry České republiky“ se uskutečnila v Praze na Albertově o víkendu 25. a 26. listopadu 2023. Během dvou konferenčních dnů mohli účastníci vyslechnout mnoho zajímavých přednášek a prohlédnout si i vystavené postery. … Celý příspěvek →
Ve čtvrtek 9. listopadu 2023 v podvečer proběhl v literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze křest nově vydané knihy Leo Bureše Fenomén Velká kotlina 2. Autora a jeho životní dílo představil doc. L. Hrouda, poté vystoupil samotný autor, … Celý příspěvek →
Poslední oficiální akce Moravskoslezské pobočky ČBS tohoto roku proběhla ve sváteční den 28. 10. 2023. Náplní akce bylo determinační setkání zaměřené na rod chlupáček (Pilosella) a ukázka práce s Nálezovou databází MSP ČBS (ND MSP ČBS). Lektorem determinačního setkání byl … Celý příspěvek →
V Kartách druhů byl přidán nový taxon: Trifolium resupinatum – jetel zvrácený. Podrobněji na kartě taxonu. Karty druhů, které obsahují i detailní fotografie rozlišovacích znaků, jsou připravovány k některým determinačně obtížným nebo jinak zajímavým taxonům, aby se i ostatní mohli s daným … Celý příspěvek →
Dovolujeme si připomenout, že se blíží uzávěrka 13. čísla časopisu Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS. V něm můžete uveřejnit své práce z oblasti regionální floristiky, výzvy ke sledování druhů či poznámky k jejich determinaci, informace o významných osobnostech působících v regionu, gratulace a jiné personálie, recenze botanické literatury, nebo třeba zprávy z pobočkového dění. Obracíme se rovněž na vedoucí letošních exkurzí s prosbou, aby sepsali tradiční exkurzní příspěvky. Rukopisy zasílejte nejpozději do 30. září 2023 na adresu vtaraska@mzm.cz, kam se rovněž neváhejte obracet s případnými dotazy.
V sobotu 16. 9. 2023 se uskutečnila letos předposlední pobočková exkurze – bryologická vycházka do přírodní rezervace Suchá Dora u Jakubčovic nad Odrou pod vedením Zbyňka Hradílka. Prvním, ale životně důležitým úspěchem bylo překonání frekventované silnice z Jakubčovic n. O. … Celý příspěvek →
gmail.com