V sobotu 23. února 2015 se v Muzeu regionu Valašsko ve Valašském Meziříčí (zámek Kinských) konalo výroční setkání Moravskoslezské pobočky ČBS. V rámci setkání byly předneseny příspěvky k tématům, kterým se naši kolegové v regionu věnují. Přinášíme některé vybrané prezentace přednášek a výzev spolu s krátkým abstraktem.
PREZENTACE:
Jiří Danihelka
PLADIAS – Integrace floristických dat: další pokus o fytogeografický atlas
Síťové mapy jsou základním informačním zdrojem dat o rozšíření druhů. Národní síťové atlasy rozšíření rostlin má zpracováno již několik zemí, včetně Velké Británie, Německa, Slovinska a Polska. Česká republika, i přes dvě století trvající floristický výzkum a obrovské množství získaných floristických dat, zatím žádný atlas rozšíření rostlin nemá.
V současnosti je řešen široce koncipovaný projekt s názvem Centrum analýzy a syntézy rostlinné diverzity (PLADIAS). Ten má několik částí, přičemž jedna z nich je věnována zhodnocení diverzity a rozšíření rostlin. Dva z hlavních cílů této části jsou zpracování nového terénního Klíče a zpracování map rozšíření vybraných druhů rostlin v ČR. Do projektu mapování je již nyní zapojeno 36 botaniků, především z řad autorů Květeny ČR, studentů zpracovávajících vybrané kritické skupiny a muzejních pracovníků. Cílem prezentace a přiloženého dopisu je rozšířit řady spolupracovníků ještě o regionální floristy. (Z úvodu dopisu Z. Kaplana)
Prezentace k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Pavel Lustyk
Additamenta ve Zprávách ČBS
V roce 2002 se rodí myšlenka navázat zejména na Čelakovského (1882 – 1894) a Rohlenovy (1922 – 1931) stati o významných nových nálezech z území Čech. Od čísla 37/1 (2002) se tak Zprávy ČBS rozrůstají o jednou ročně vycházející „Additamenta“, která obnovují vydávání souhrnných floristických příspěvků tentokrát již ke květeně celé České republiky. Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae se postupně stávají profilovým „seriálem“ celého časopisu. Dosud bylo publikováno 952 taxonů od 688 autorů, z toho 56 taxonů nových pro ČR. (http://cbs.ibot.cas.cz/additamenta.htm)
Prezentace k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Martin Dančák
Seriál Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska v časopise Acta Musei Silesiae
Přednáška informovala o seriálu zajímavé floristické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska, který vychází v časopise Acta Musei Silesiae a který zveřejňuje nálezy mechorostů a cévnatých rostlin z regionu. Zmíněny byly také nejzajímavější nálezy z roku 2014 publikované v posledním dílu tohoto seriálu.
———————————————————————
Petr Kocián
Nálezová databáze MS pobočky ČBS
Bez anotace
———————————————————————
Martin Kočí
Beskydská vegetace s omějem tuhým moravským (Aconitum firmum subsp. moravicum)
Bez anotace
Prezentace k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Jan Mládek
Druhově bohatá společenstva mají schopnost se vyrovnat s ochuzováním o živiny: výsledky dlouhodobých pokusů se sečením a pastvou (2004 – 2012)
V posledních deseti letech řeší představitelé sektorů zemědělství a ochrany přírody na evropské úrovni společně otázku, jak snížit vstupy (hnojení) a současně udržet produkci trvalých travních porostů. Řešení by mohly napomoci znalosti mobilizace živin druhově bohatými společenstvy, protože řada studií nezaznamenala pokles produkce biomasy v takových porostech ani po 12-37 letech sečení. Podobný jev jsme pozorovali po sedmi letech managementu v našich dlouhodobých managementových pokusech běžících v Bílých Karpatech (Brumov, Lopeník) od roku 2004. Druhově bohatá společenstva, čítající 77 (Lopeník) a 99 (Brumov) druhů z 21 resp. 27 čeledí na 500 m2, byla schopna změnou druhového složení kompenzovat export živin, a udržet produktivitu ploch sečených a pasených na úrovni ploch neobhospodařovaných. Závěrem lze tedy shrnout, že trávy i dvouděložné byliny (a jejich rozmanitost) představují cennou složku travních porostů pro udržení výnosnosti při odnosu živin hospodařením (nejenom dusík-fixující bobovité jak bylo doposud doporučováno).
Prezentace k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Veronika Kalníková
O sukcesi na štěrkových náplavech
Práce se zabývá čtyřletým sukcesním vývojem vegetace na po povodni v roce 2010 nově utvořených štěrkových náplavech čtyř vybraných malých toků – Čeladence, Mohelnici, Ropičance a Stonávce. Štěrkové náplavy se v prvních letech, v iniciální fázi vývoje, ukázaly být velmi druhově bohaté. K výraznému posunu v sukcesi došlo až po dvou letech od povodně, kdy se snížila celková diverzita zkoumaných ploch, vegetace se zapojila a začaly převažovat konkurenčně silné druhy jako například Mentha longifolia, Phalaris arundinacea a Urtica dioica a invazní druhy, především neofyty Bidens frondosa, Epilobium adenocaulon, Erigeron annuus, Impatiens glandulifera, I. parviflora a Solidago canadensis. Štěrkové náplavy se po celou dobu studia ukázaly být biotopem bohatým na široké spektrum mechorostů.
Prezentace k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Jana Tkačiková, Karel Fajmon
Minifloristický kurz MS pobočky 2014 – Horní Lideč
V roce 2014 zorganizovala Moravskoslezská pobočka floristický minikurz v Horním Lidči (13. až 15. června 2014). Terénní botanické exkurze byly vedeny do širšího okolí Horního Lidče a Valašských Klobouků, okrajově i do CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty (okr. Vsetín a Zlín).
Během minifloristického kurzu bylo prozkoumáno území 18 navržených tras rozdělených na 127 dílčích lokalit, na kterých bylo zaznamenáno téměř 5000 floristických údajů. V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází 64 taxonů cévnatých rostlin, z toho 12 druhů je chráněno zákonem.
Za nejvýznamnější nález je možné považovat nález druhu hnědenec zvrhlý (Limodorum abortivum) u Nedašovy Lhoty. Tato orchidej roste především v mediteránní a atlantské oblasti Evropy. U nás se tedy vyskytuje velmi vzácně jen na jihu Moravy, přičemž z mnoha historických lokalit druh vymizel. Nález během minifloristického kurzu posouvá hranici známého rozšíření druhu výrazně směrem na sever. Hnědenec zvrhlý je chráněn mezinárodní úmluvou CITES, zároveň je chráněn i zákony v mnoha zemích svého rozšíření. V ČR patří k druhům kriticky ohroženým (C1b), ve stejné kategorii je chráněn zákonem (§1). K významným nálezům patří také nové lokality silně ohrožených druhů (§2, C2) hlavinky horské (Traunsteinera globosa) a prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina).
Prezentace k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Hana Maleňáková
Rozšíření všivců (r. Pedicularis) v CHKO Beskydy
Prezentace stručně charakterizuje dva ohrožené druhy všivců (Pedicularis sylvatica a P. palustris), které jsou v současné době na ústupu. Zabývá se rozšířením druhů v České republice, především na území CHKO Beskydy, na kterém je zobrazen historický a současný výskyt druhů. Na závěr je pomocí grafu znázorněna dynamika druhů v průběhu století. V posledních letech data o výskytu všivců narůstají – což koresponduje se zvýšeným botanickým zájmem o území.
Prezentace k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Ivan Jindra
Botanický průzkum PR Dubcová a fytocenologické zhodnocení lokalit PP Hrádek, PP Čertovy skály a PP Kopce
V letech 2011 – 2014 byly v okrese Vsetín provedeny botanické inventarizační průzkumy mj. v těchto lokalitách: PP Hrádek (Študlov), PP Čertovy skály (Lidečko), PP Kopce (Lidečko) a PR Dubcová (Kateřinice u Vsetína). Následující prezentace obsahují stručné shrnutí jejich výsledků včetně popisů zdejších vegetačních poměrů.
Úplný text těchto průzkumů lze získat v elektronické podobě na požádání u autora Ivana Jindry, na e-mailové adrese: ivan.jindra@atlas.cz.
Prezentace k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Markéta Táborská
Vliv druhu stromu a stádia rozkladu na společenstva mechorostů na tlejícím dřevě v jedlobukovém pralese Salajka
Bez anotace
Prezentace k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Svatava Kubešová, Jana Tkačíková
Bryologicke průzkumy v PR Kutaný a Halvovský potok
Obě přírodní rezervace, které se nachází ve Vsetínských vrších, jsme prozkoumaly v dubnu až srpnu roku 2014. V PR Halvovský potok jsme nalezly 69 druhů mechorostů, z toho dva zranitelné taxony (VU), dva blízké ohrožení (LR-nt) a deset druhů neohrožených, avšak vyžadujících pozornost (LC-att). V PR Kutaný bylo zjištěno 87 mechorostů, jeden zranitelný, dva blízké ohrožení a 13 LC-att, z této rezervace je z minulosti udávaný i kriticky ohrožený mech Hypnum fertile.
Prezentace k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Jana Procházková
Epifytické mechorosty údolí Černé Ostravice
V údolí Černé Ostravice (CHKO Beskydy) byla zkoumána společenstva epifytických mechorostů na listnatých stromech podél toku. Byly zaznamenány jednotlivé druhy mechorostů a vlastnosti hostitelských stromů, na kterých se vyskytovaly. Mezi nejzajímavější nálezy patří Callicladium haldanianum – ohrožený mech (VU), který byl zaznamenán v CHKO Beskydy poprvé. V údolí Černé Ostravice byly zjištěny dva typy epifytických společenstev – svaz Ulotion crispae Barkm. 1958 vyskytující se převážně na olších šedých a svaz Dicrano scoparii-Hypnion filiformis Barkm. 1958 obývající převážně buky. Epifytické mechorosty obývají na kmeni různé výškové niky – zatímco obligátně epifytické druhy rostou výše na kmeni, fakultativní epifyty a druhy bez vazby se vyskytují zejména na bázi kmene.
Prezentace k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
POSTERY:
David Hlisnikovský
Ferroviatická flóra okresu Ostrava-město
Železniční nádraží a kolejiště obecně skýtají vcelku homogenní podmínky napříč celým kontinentem. Disklimaxový substrát železničních svršků utváří příhodné prostředí pro leckteré druhy ohrožené intenzivním využíváním středoevropské krajiny a neustále hybné vektory přenosu diaspor – vlakové soupravy – dopřávají mnohým druhům příležitost jej využít. Zároveň jsou tyto biotopy iniciálními stanovišti v ecesi a následné migraci cizorodých druhů, včetně invazních. A o této diverzitě cévnatých rostlin na území Moravskoslezské metropole pojednává „Ferroviatická flóra okresu Ostrava-město“.
Poster k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Svatava Kubešová
Bryophytes at lamps in show caves in the Czech republic
Plakát se věnuje výzkumům lampenflory ve veřejnosti přístupných jeskyních České republiky. Ukazuje výsledky z nedávaných výzkumů 2003–2005 a 2011–2013, porovnává je s předchozími bádáními v 60.–70. letech 20. st. a výzkumem v letech 1988 až 1990. Poprvé byl představen odborné bryologické veřejnosti na „Congress of the International Associations of Bryologists“ v Londýně v r. 2013, podruhé české botanické veřejnosti ve Valašském Meziříčí v únoru 2015.
Poster k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Marie Popelářová
(Za)chráníme vzácné rostliny? – zlatá teorie a šedivá praxe
V CHKO Beskydy roste přes 1000 druhů rostlin, z toho je více než 20 % zařazeno do Červeného seznamu (Grulich 2012); 65 druhů je chráněno i zákonem (Vyhláška č. 395/1992 Sb.). V beskydské krajině mizí hlavně druhy biotopů vytvořených a ovlivňovaných člověkem – luk, pastvin, lučních mokřadů, rašelinišť i štěrkových náplavů; naopak méně ubývá druhů stabilnějších lesních biotopů. Správa CHKO Beskydy věnuje péči hlavně kriticky ohroženým druhům a tzv. deštníkovým druhům (tedy takovým, kde péče o ně zahrne i péči o další vzácné rostliny). Nástrojem k tomu je zejména dotační program z MŽP – Program péče o krajinu (PPK).
Přesto, že finance (byť stále více nejisté) i teorie (o znalosti biologie druhu, stavu lokalit, rozšíření – v současnosti i historii) jsou relativně dostačující, ve skutečnosti se nedaří ochranu některých druhů řešit uspokojivě. Příčin je více, na více úrovních. Žádná ochranářská instituce samozřejmě nemůže zastavit trendy v krajině (spojené se společenskými změnami), ani nahradit přirozené zemědělské hospodaření. Změny v užívání krajiny však nastaly i s novodobými systémy zemědělských dotací, změnami životního stylu (moderní úpravy zahrad a záhumenků), proinvestováváním evropských dotací (zpevňování cest, stavby cyklostezek, bike parků, golfových hřišť)…
Poster se snaží na příkladech „šedivé praxe“ ukázat problematičnost na první pohled jednoduché ochrany některých vzácných druhů rostlin v CHKO Beskydy. Řešení problémů jsou specifická a pro každý druh (někdy i lokalitu) jiná. Jejich společným jmenovatel jsou složitá jednání Správy s vlastníky a dotčenými úřady. Nutno dodat – která ne vždy končí úspěchem.
Poster k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Jaroslava Ševčíková
Orchideje, žákovský badatelský výzkum výskytu orchidejí v PP Vršky Díly
Orchideje, zákovský badatelský výzkum výskytu orchidejí v Přírodní památce Vršky Díly.
Žáci ZŠ Vsetín, Sychrov 97 v rámci výuky již několik let monitorují výskyt vybraných druhů orchidejí v uvedené lokalitě. Práce probíhá tak, že fyzicky sčítají kvetoucí jedince a lokalizují je pomocí GPS, své poznatky v průběhu několika měsíců každoroční sezóny zaznamenávají. Díky sbírání dat od r. 2011 porovnávají výskyt v jednotlivých letech. Žáci jsou tak vedeni k pobytu v přírodě i zájmu o okolní krajinu.
Poster k prohlédnutí: ZDE
———————————————————————
Jana Tkačiková
Siťové mapovaní v roce 2014
Síťové mapování cévnatých rostlin na území okresu Vsetín je dlouhodobý projekt, jehož výsledkem bude aktualizace rukopisu Květena okresu vsetínského a valašsko-meziříčského (Říčan 1936). Takto vytvořený obsáhlý soubor floristických dat – včetně chráněných a ohrožených druhů z území, které leží na okraji zájmu botanického výzkumu – bude možné dále využít pro praktickou ochranu přírody a k zpřesnění check-listu flóry Zlínského kraje.
V letech 2013 a 2014 byly zkoumány čtverce z okrajových částí okresu, tedy takové, které zachycují většinu biotopů vyskytujících se na území okresu a na ně svým výskytem vázaných druhů rostlin. Výběr byl cílen také na pokrytí všech fytochorionů, do nichž území okresu spadá – 76a. Moravská brána vlastní, 79. Zlínské vrchy, 80a. Vsetínská kotlina, 81. Hostýnské vrchy a 82. Javorníky.
Zaujala-li Vás tato aktivita, můžete se zapojit! Ozvěte se na mail: janatkacikova@seznam.cz
Poster k prohlédnutí: ZDE
————————————–
Zpracovala: Marie Popelářová
gmail.com